Re: přesnídávky ve skle x přesnídávky v plastu

Jasně, moje máma to taky zvládala v pohodě. A já jsem zatím byla v ohrádce nebo mě hlídala babička. Na dovolenou jsme ovšem nikam nejezdili - poprvé jsem se ze svého rodného města hnula až v pěti letech. Neměli jsme na to sice ani finančně, ale odpadly aspoň starosti s cestovní postýlkou, dětskou židličkou a tím, co budu někde jíst. A co se týče dětských ovocných přesnídávek, zcela jasně si pamatuju, že jsem jich v dětství snědla spousty, takže taková novinka kupovaná dětská strava zase není.
Já se v klidu přiznám, že první čtyři měsíce příkrmů byla moje dcera na skleničkách. Osobně jsem byla spíše ochotna věřit, že někdo použil na "skleničku" dobře zkontrolovanou mrkev, než že ji já koupím v běžném obchodě. Pak jsem začala příkrmy vařit sama a zavářet do skleniček. Ale na dovolenou stejně manžel chtěl, abych koupila v obchodě, protože spíše věřil jejich trvanlivosti při převozu a protože jsme mohli být většinu dne mimo ubytování, aniž by dítě trpělo hlady. Ano, je to pohodlnost umožněná pokrokem. Ať se tvoje maminka zeptá své maminky, jaké to bylo, když se o ni starala. Kdyby si to nechala vyprávět od prababičky, což už zase nebude reálné, tak se taky dozví, jaké měla leháro.