Re: Je střídavá péče ten největší průšvih?

Štěpánko, skvělé, pak by se tady měly všechny ty diskuse neměly odvíjet ve smyslu střídavku ano nebo ne?, povolit otci to nebo ono? atd., ale Jak se mám naučit s otcem svých dětí co nejlépe komunikovat a domluvit se, abychom našim dětem zajistili nejlepší možnou péči? Ale takovou diskusi jsem tu ještě neviděla, spíš se tu řeší, jací jsou otcové mamlasové, že neumí ani namazat chleba k večeři, tudíž by v jejich péči dítě jistojistě zahynulo, naučme se vidět i chyby v sobě a pracovat na vzájemných vztazích a komunikaci. Chci říct, neřešme primárně, zda je lepší střídavka nebo ne, (osobně na to nemám vyhraněný názor), řešme primárně, proč se rodiče dítěte, kteří spolu často léta žili, najednou nejsou schopni domluvit a proč na této neschopnosti často nijak nepracují, ale prostě se s takovým stavem rezignovaně smíří? To se samozřejmě netýká partnerek a partnerů narušených osobností, ale těch není ve společnosti zdaleka tolik jako rozhvedených.