Ahoj maminky, pročítám zde Vaši diskuzi s Vašimi příspěvky o starostech a radostech s Vašimi dětmi majíc tuto diagnozu.
Proč sem píši?! No asi právě proto, že asi i já do této kategorie patřím.Kdysi mi jako dítěti dětský psycholog právě diagnostikoval LMD -lehčí mozková disfunkce...
Jak to začalo? Pamatuji si , že jako holce strašně vadilo , když já spím v pokoji a do dětského pokojíku slyším televizi od našich - chodila jsem a škemrala, ať to ztlumí, nebo jsem jim to ztlumovala já, sama.
Ke spaní jsem vždy potřebovala klid - ticho a tmu.Mohla jsem jít spát o půl noci a v šest ráno jsem byla hore.
Na 1.stupni jsem se hůře soustředila na učivo, byla jsem hyperaktivní dítě.
Proto následovalo sezení u psychologa, kde m právě diagnostikovat LMD.
Vím, že jsem taky kolikrát chytala úplné záchvaty vzteku, které mne držej dodnes - občas

Nyní jsem vdaná, mám bezvadného manžela a dítě



Ale občas na sobě příznaky LMD pozoruji - výbušnost, úzkost, pocit, že mě nikdo nebere, pocit méněcennosti.
Ale jelikož si to teď uvědomuji, snažím se ovládat a dřív přemejšlet, než něco činit

Věřte,že tyto moje stavy, byly téměř vždy příčinou hádek mezi mnou a manželem.
Co jsem Vám tímto chtěla říct? Ani sama nevím, snad jen to, že věřím, že i Vaše děti s touto diagnozou budou moci vést plnohodnotný život a věřím, pokud to není v nějakém větším rozsahu, že až dospějí, na nich bude znát úplné minimum

Moc Vám a hlavně Vašim dětem přeji spoustu krásných slunných dnů a pohodové prázdniny...

