Re: 20 hodin v autobuse

Jasněže se to dá. Jezdím takhle častěji, než je mi milo, protože manžel strašlivě nerad lítá - i když už teda odmítám jezdit víc než 12h - ale stejně jsme loni jeli 22h, mě překecal

Pokud jsi zdravá - tj. nemělas nikdy trombózu, tak to není zas takový problém. I tak si ale (hlavně v době, kdy jsem brala antikoncepci) já sama beru pár dní tabletu anopyrinu. Manželovi jsem i píchala Clexane, ale on má i trochu cévní problémy a hlavně jak je dvoumetrový, tak v tom busu je fakt celou dobu bez hnutí a riziko trombózy má větší. No a samozřejmě dost pijem, linkáče dodržují přestávky poctivě, takže to není problém s čůracími pauzami, navíc nemám problém dojít si na WC v busu. Za trombózu by mi to prostě nestálo. Na přestávky prdí občas cestovky - už jsme na jednu i posílala stížnost. V linkovém jsem problém neměla nikdy, jela jsem už s různými dopravci (jen za loňský rok Eurolines, Student Agency a Tourbus, všichni stavěli)

Nepohodlí se dá vydržet - beru si mrňavý polštářek, který mám vyzkoušený a dá se srolovat a tak akorátně nacpat kolem krku. Ten límec mám taky a nesnáším ho, mám pocit, že se v něm dusím (není mi malý, ale jak mi při usínání hlava na něj padne, tak mi vadí), nedokážu s ním usnout. Pak si beru takový veliký šál, kterým se přikryju - deku netahám, protože bych ji pak musela někde nosit celý den až do ubytování. Šál má víc využití, když se přes den ochladí, hodím ho přes ramena místo svetru, nebo na něm občas třeba piknikujeme na trávě...
Pak si beru tlusté ponožky, protože v busu se okamžitě zuju, vezmu ponožky a od podlahy je tam studeno.
Večer rovnou nasedám do budu v pohodlném oblečení na noc, tj. v batohu mám čisté spodní prádlo a čistý svršek na druhý den. Jezdím zásadně v sukni, při delší cestě jsou mi kalhoty příšerně nepohodlné. Pak nutno nezapomenout zubní kartáček a pastu a malý ručníček, jak večer, tak ráno bus vždy dělá delší přestávku na hygienu, většinou tam bývá i možnost sprchy - řidiči to mají vyzkoušené. Mýdlo a spol. nevozím, to je vždycky na těch odpočívadlech k dispozici.
Pak vozím takovou maličkou lahvičku dezinfekčního gelu (mám ji z Yves Rocher) - abych si mohla "mýt" ruce, když z nějakého důvodu není možnost si je opravdu umýt. A pak si schovávám z letadel takové ty vlhčené ubrousky balené po jednom a mám pořád pár v batohu, při dlouhé cestě jsem občas taková olezlá a opocená a je mi příjemné si otřít obličej.

Pak též nikdy bez deštníku - stalo se mi mockrát, že ač jsem si zjistila počasí v cíli (slunečné), tak lilo někde během té dlouhé cesty a při přestávce na záchod bych hrozně zmokla.
A nezapomeň léky, které bereš.

Na pití si beru takové ty ledové čaje - nějak mi v noci nejlíp kloužou do krku, voda mi v noci prostě nejede
Na jídlo si beru pár toastových chlebů slepených taveným sýrem s kouskem šunky - taveňák normálně nejím, ale na tohle je super, protože se teplem nerozpatlá jako máslo. A pak si do plastové krabičky nakrájím čtvrtky jablek a hrušek. Celé ovoce mi nevyhovuje, tohle se jen čapne do ruky a strčí do pusy. Jídlo si beru vždycky - jak člověk v noci víc nespí než spí, tak z toho dostávám vždycky děsný hlad A jídlo na pumpách je zbytečně drahé.

Jet takhle na otočku je nepříjemné, protože na tu zpáteční cestu budeš rozlámaná a pokud Ti otékají nohy, tak při dvou cestách otečou o to víc a bolí to. Ale zas jak budeš utahaná, tak při té zpáteční spíš usneš a uteče Ti to. Já sama nikdy nejela takhle na otočku, ale párkrát jsem jela s jedním mezipřespáním (děláme si s manželem takové "eurovíkendy", pátek tam, neděli zpět) a ta jedna noc sice pomůže, ale zas tolik ne, takže ta zpáteční cesta bývá holt bolavější, člověk už neví, jak by si sedl. Ale zas je unavený, tak častěji zdřímne.

Ale fakt se to dá, není to žádné peklo