Re: Dlouhodobé uskladnění textilií

Já taky dostala věno
Obě babičky už někdy od mých dětských let chystaly. A jsem za to ráda, prostěradla jsou z krásného lnu, utěrky jsou lněné (dneska jich je většina bavlněných), nejvíc si cením prošívaných peřin, na které mi prateta dobu schovávala prachové peří z hus a pak to babička nechala ušít, ty jsou fakt nádherné...

Ručníky jsou sice kvalitní, ale řada z nich se mi nelíbí, tak jsme si nechala hezké a ty horší dala rodičům na chatu. Ale že bych si jako celkově stežovala na věno, to ani náhodou

A skladování - já své věno skladuju ve dvou truhlách - jedné dřevěné, jedné proutěné. Je to všechno čistě vyprané, vyžehlené, proložené spoustou kostek mýdla a ještě jsem nasušila mateřídoušku a levanduli a uřila pytlíčky a ty jsem nandala mezi to. V dřevěné truhle mám prostěradla, utěrky, povlečení, v proutěné peřiny, ručníky (a navrch spacáky ).

Čas od času (třeba jednou za rok) toho část přeperu a azs uložím. To je prevence takové té zatuchliny, co se v dlouho skladovaném textilu udělá.

Všechno je to staré minimálně těch 20 let, spíš o něco víc, a nic se tomu neděje, s radostí čerpám ze zásob Některé věci jsem přešila, aby nám pasovaly, a třeba ten starý damašek je asi třikrát kvalitnější než ten, který kupuju dneska (povlečení šít musím, mám deku 200 a manžel 230).