Re: Veselé truhlíky aneb nejkrásnější balkon v paneláku

cizí neštěstí potěší

Nejsem přeborník v pěstování kytek, ale občas mě chytne touha mít aspoń trochu "nejkrásnější " balkon. Většinou na jaře. Můžu si to dovolit, bydlím v přízemí. Tak jsem jednoho nadějného jara nakoupila dva tuhlíky osazené muškáta a závěsný květináč už nádherně vzrostlých převyslých sufínijí. co na tom že z balkonu nad námi občas padají vajgly a někdy crčí voda, zřejmě z neodstředěného prádla. Voda kytkám prospěje a vajgly z truhlíků vysbírám a hodím dolů do trávy, kde měly zřejmě končit, asi je to zvláštní druh hnojiva (možná jich pár těm mým kytičkám nechám).
Jinak je pataj nad námi docela pořádkumilovná, nejméně jednou týdně balkon zametají, pozná se to podle zvláštního přídělu vajglů a prachu. Taky na praní si dají záležet, neustále odnich k nám na balkon něco kape. Zřejmě jsou i keativní, voda je někdy barevná. A nejenže batikují, určitě i savují, to jsem poznala, když mé kytičky na balkoně žily asi tak tři týdny po jedné vydatnější spršce z vrchu jsem musela muškáty přestěhovat ze zábadlí na okno a surfínii jsem dala mojí mamince do léčení. Už se chudinka nevzpamatovala, pár květů zůstalo na skomíajíci rostlině, a když se promnuly v prstěch bylo cítit savo.
A balkonovou story sousedi ještě vylepšili, když mimino jejich dcery dorostlo do věku batolete ráchajídího se na balkoně v bazénku. O atrakci máme postaráno, mladá maminka vylévá bazének a my se v obýváku můžeme cítit jako bychom žili pod splavem, za oknem máme vodopád.