Ohledně výchovy na to jdi na to citem - tohle je ošemetná věc.
Já se seznámila s mužem, když byl už rok v rozvodovém řízení - hádali se o synka, chtěl ho do péče, i když po dobu rozvodu byl u matky. Nakonec (taky na tom mám podíl) byl synek svěřen do péče matky s tím, styk byl 1x za 14 dní + každou středu po škole i přes noc.
V týdnu byl jen s manželem, o víkendu jsem byla občas nimi.
Ačkoli manžel (tehdy ještě přítel) chtěl, abych ho výchovně podporovala (já tedy spíš ty jeho metody neschvaluju než schvaluju)a kluka taky vychovávala. Celkem jasně jsem mu ale řekla, že od toho tady já nejsem. Že se s ním skoro nevidím a že já do jeho výchovy zasahovat (suplovat rodiče) nehodlám a ani dost dobře nemůžu. Můžu mu maximálně říct, že se mě to a to líbí, nebo ne a proč, ale to je tak asi vše. Jediné co chci a budu je, že ho budu mít ráda a budu pro něj spíš kámoška.
Naštěstí kluk (teď už 17-ti letý, v té době 8let)byl a je to bezvadný, chytrý a hodný, od prvního okamžiku jsme si sedli a padli do oka a pokud můžu mluvit za sebe, vztah máme moc pěkný. Kolikrát mi řekne i věci, které neřekne ani tátovi, ani mámě (a to vím proto, že se na to občas ptám) - no a já jsem jako hrobka, mm nic nevykecám a moc si toho vážím. Teď už se sice nevídáme moc často, ale mám ho strašně ráda- je prostě i můj - takový pečený holuby a koláče bez práce.
Když byl ještě malý, o víkendech chtěl spát se mnou v ložnici, a ne s tátou, jak byl zvyklý, běžně při koukání na televizi si ke mě sedal a já ho hladila ve vlasech... prostě co víc jsem si mohla přát!
S mým vlastním synkem, jeho nevlastním bráchou, se mají taky moc rádi - můj ho doslova zbožňuje - je pro něj největší a nejsilnější člověk na světě! Jako miminko ho nosil pyšně v babyvaku.
Nejhezčí dárek pod stromečkem dostane Kubča vždycky od něj...
Když jsem byla těhotná, na miminko se strašně těšil a společně jsme si přáli holčičku

V tomhle mám opravdu štěstí a moc si toho vážím.
Co se týče lásky dětí - nechci mluvit za něj, ale z vlastní zkušenosti vím, že dětská srdce jsou oooobrovská - maminka je sice jen jen jedna, ale strašně moc rádo může mít dítě i kohokoli jiného dědečkem či dědečkem počínaje a paní učitelkou nebo sousedkou do vedle konče...a počtem osob to limitováno vůbec není
Práva k němu si nenároku žádná, snad jen, až bude mít vnoučata, budu moc ráda, když mi je občas půjčí - ale doufám, že s tím ještě chvíli počká
