Já taky vlastně teď žiju jen pro děti, ale beru to jako hobby..jako kdybych lezla na Makču Pikču, jsem ráda, že na ní můžu lézt, že každý tu možnost nemá
. Taky mě samozřejmě přepadají takové ty nálady jako "nechte mě tady, dál už nedojdu", "chci spát a je mi jedno že umrznu či zhebnu hlady"
, potom se mi ale vlije nová energie do žil a jede se dál a dokonce na to Makču Pikču lezu s chutí. A je vlastně fajn, že už toho máš dost, protože tě přejde touha po čtvrtém.
Tohle náročné období bude už jen chvíli, než prťoust doroste, tak cca 2,5 roku. Děcka si budou hrát spolu a tebe potřebovat nebudou.Pak ti bude volněji, budeš chodit do práce, čumět na prudivého šéfa a podrazácké kolegy a budeš na toto období ještě ráda vzpomínat.
Rybářský denČeské Budějovice
Povídání o bylinkáchChrudim
Tvořivá hra pro nejmenšíŽďár nad Sázavou
Vítání sv. MartinaBlansko
Autismus – Porozumění je začátekPlzeň-město Další akce nalezte zde
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/Další recepty nalezte zde
(C) 1999-2025 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.