Re: problémy s usínáním
Já mám názor přesně opačný. Skoro dvouleté dítě bych nezačala učit spát se mnou v posteli, to mi připadá tak nějak návrat zpátky

Zkrátka to chce pár dní vydržet. Nějaký ten rituál před spaním, potom položit, pohladit apod. a odejít. Vrátit se, znovu položit, pohladit, odejít a vrátit se za pár minut a interval prodlužovat. Prostě naučit ho usínat v postýlce, která je k tomu určená a ne díváním se na televizi nebo s rodičem v posteli. Toť můj názor.
Já jsem s dětmi v posteli nespala, protože bych se zkrátka nevyspala. Dcera trpěla 6 týdnů na koliky, uspávání byl každý večer horor, ale od 6 týdnů usínala sama a nebyly problémy. Ty nastaly někdy kolem 18 měsíce, když jsme trávili týden u příbuzných v cizině. Strávila jsem u postýlky hodinu i dvě, než usnula. Po návratu domů to samé. Manžel chytře vymyslel, že u ní musíme sedět dokud neusne. Takže jsme se střídali po 20ti minutách, ale po pár dnech jsem měla jeho "systému" plný kecky. On totiž odjížděl pokaždé na půl roku pryč a já bych se z toho zbláznila. Začala jsem tedy nácvik usínání, jak jsem popsala výše a do 3 dnů opět usínala sama bez problémů. Žádné velké horory se nekonaly. První 2 dny si malinko poplakala, pokaždé jsem přišla a položila ji, ale žádné chování a prodlužování.
Syn usínal od začátku večer v postýlce sám, ale přes den nemohl usnout. Manžel mi opět chytře poradil, že ho nejlíp uspím potřásáním a pohupováním v náručí. Postupně jsem se stávala otrokem tohodle způsobu uspávání, v roce a čtvrt už vážil dost, bolela mě záda, při ms jsem měla křeče v nohách a syn stále nespal. Navíc manžel spí přes den a nechtěla jsem, aby ho malej rušit, takže jsem natřásala a natřásala až jsem měla jednoho dne dost! Zkrátka jsem zkusila stejný způsob jako u dcery. Položit, pohladit, odejít...do 3 dnů jsme neměli problém s usínáním. Jenom nechápu, proč jsem to neudělala dřív

Odpovědět