Já jsem podobných případů slyšela snad tisíc.
Bohužel, za životní chyby se platí a chyba v tom, koho si vezmu a s kým mám děti, bývá dost drahá a závažná.
Právo nikdy neřešilo a ani řešit nebude mezilidské vztahy.
Radit ti taky nikdo nemůže, protože tady všechno příliš závisí na osobě bývalého a co se osvědčilo jednomu, může být absolutní katastrofa v druhém případě.
Max. si můžeš poslechnout, co teoreticky můžeš dělat a jak to může dopadnout v tom ideálním a v tom katastrofickém případě a podle toho se rozhodnout, co budeš riskovat a co ne.
a) dluhy po manželovi
- tady hodně závisí na lhůtách...
Jestli všechny dluhy, které jsi za něj vyplácela, si nadělal ještě před uzavřením manželství, jsou to jen jeho dluhy. Pokud doteď nejsou zaplacené, tak ty je platit nemusíš.
Jestli je to dluh z doby před manželstvím a zaplatili jste ho za manželství ze společných peněz (jak píšeš, že sis za manželství vzala úvěr na jeho starý dluh), tak ten nový dluh je společný, i když je třeba jen na tvé jméno, a měli byste ho zaplatit napůl, když se nedomluvíte jinak. Ty máš právo navíc na to, aby ti vrátil polovinu toho původního dluhu.
Jestli si manžel nadělal dluhy za manželství, už jsou to dluhy společné a měli byste je zaplatit napůl.
Po rozvodu jste si měli udělat dohodu o vypořádání SJM (do 3 let od rozvodu) nebo podat na toto žalobu, tam by bylo jednoznačně napsáno, kdo má zaplatit jaký dluh a v jaké výši. to samozřejmě neznamená, že exekutor se tím bude řídit, ale alespoň mezi sebou byste to měli vyřešené.
Takže jestli jste to neudělali a jste rozvedení méně než 3 roky, tak to rozhodně udělejte. Jestli nebude spolupracovat, podej žalobu.
b) tvoje současná finanční situace - skutečně další zadlužování k ničemu dobrému nepovede, ale to se líp píše, než v tom žije... Zašla bych se poradit do poradny ve finanční tísni, co se s tím dá dělat.
c) nezaplacené výživné v plné výši - jestli místo 5.000 Kč platí 4.000 Kč více méně pravidelně, tak to rozhodně není na trestní oznámení a už vůbec ne na trest odnětí svobody. Dluh mu samozřejmě narůstá a teoreticky se to může dát na exekuci.
d) zákaz návštěv - tady je třeba si uvědomiit, že sociálka s tím neudělá nic - není žádné řízení zahájené, nejsou kompetentní. Lze podat návrh na soud na úpravu styku otce s dětmi, soud je ustanoví opatrovníkem, pak si nějaké šetření udělají a zeptají se i dětí. Výsledek je s otazníkem. To, že otec kouří, není důvod pro zákaz návštěv... Kolik je i matek kuřaček a nikdo jim děti nebere. To bití strýcem děti - no těžko říct. Na zákaz návštěv to podle mě taky není, rozumný opatrovnický soudce by podle mě spíš apeloval na otce, ať dohlédne na to, že se to nebude dít, nerozumnný soudce nad tím podle mě jen mávne rukou. Nikdy jsem neviděla, že by soudce rozhodl tak, že návštěvy ano, ale nesmí se tak dít v bytě otce, že je otec musí brát jinam.
No a to je asi tak všechno,ne?
Podstatné je, že otec určitě (podle mě) na sebe nemá a anni v budoucnu nebude mít žádný majetek napsaný, protože zřejmě má již řadu let exekuce, takže by mu to exekutor už dávno pobral a u nového majetku by mu to hrozilo, takže je ze strany otce "logické", že má vše napsané na někoho jiného - totéž bude zřejmě i s tím bytem. TAkže čekat na to, že jednou něco bude mít a ty ho pak dáš na exekuci, může být dost naivní.
To platí i s dluhem na výživném i se společnými dluhy i s jeho starými dluhy...
Takže se nedivím tvému právníkovi, že ti cestu z toho ven nevymyslel, ono by se totiž klidně mohlo stát, že bude formálně zcela bez příjmu, požádá si ještě o snížení výživného, bude na sebe mít hromadu exekucí, ale žádný majetek, tobě bude podle rozsudků dlužit statisíce, ale nebude platit nic, protoože ze sebe bude až do konce života dělat socku - to je ten katastrofiický scénář...
ten optimistický je, že za ním zajdeš, on řekne, že máš pravdu a všechno ti to do koruny zaplatí i bez soudu

Takže jak vidíš, nezávisí to absolutně na právu, na papírech, rozsudcích ani ničem podobném, závisí to prostě jen na jeho povaze, svědomí, morálních hodnotách a prioritách. A jestli tohle je proti tobě a vašim společným dětem, ani sebelepší právník ti nepomůže. A to nikdo tady z rodiny ani ten právník neví, jak ten tvůj bývalý tohle cítí, takže každá rada může mít výsledek i skvělý a úžasný, ale i naprosto příšerný. Takže promiň, nikdo ti nemůže poradit.
Tím nechci říct, že si máš nechat práva promlčet a nechat ho v klidu, jenom tím chci říct, že ani 10 rozsudků nemusí znamenat, že od něj někdy uvidíš by´t korunu, když bude na to mít hroší kůži a naprosto se zatvrdí.