Vyjel po mně manžel kamarádky

Byla jsem u nich na návštěvě, nějak se to rozjelo, hodně alkoholu, hlavně já a on. Když se napiju, tak hýřím vtipem, takže jsem na pozornost řekněme zvyklá a v tu chvíli jsem neměla pocit, že by se mnou flirtoval, i když teď za střízliva to vidím jinak. Pak ho kámoška poslala, aby mě šel doprovodit domů, od nich je to asi čtvrt hodinky, bylo pozdě v noci. A já debil, teď nevím proč, nechala jsem ho, aby mě celou dobu vedl kolem ramen, a pak před domem ho nechala hladit mě po vlasech a tak. Když mi chtěl strčit jazyk do pusy, tak jsem se naštěstí vzpamatovala, ale místo abych mu něco řekla, tak jsem jako puberťačka zdrhla domů. Teď se mnou kámoška nemluví, protože on se vrátil domů o hodinu později než měl a z okna viděla, že se ke mně má. Samozřejmě on jí to okecal, takže si teď myslí, že jsem ho vyprovokovala. Já mám z toho všeho strašně špatný pocit, teď vím přesně co jsem měla říct a udělat, ale v té chvíli mě to prostě nenapadlo. Nevím, jestli se jí mám omluvit, aby to třeba nepojala tak, že se fakt něco stalo, nevím jak se mám chovat k němu.... myslíte, že v opilosti člověk ztratí zábrany a dělá věci, které by chtěl udělat za střízliva a nemá odvahu, nebo neví co dělá, respektive dělá blbosti aniž by to mělo hlubší význam? Fakt mě to všechno strašně mrzí, a cítím se jak nějaká patnáctka, co se poprvé opila a něco provedla.