Ahojky, tak si jdu tak trošku ulevit

Dneska jsem byla s Matýskem opět u našeho ortopeda ve městě. Chodili jsme k němu od narození kvůli kyčlím, potom jsem ho žádala o botičky pro Matýska a on že ne, že vložky a kdesi cosi. No tak náš neurolog nám domluvil návštěvu ortopeda v Olomouci, jenže tam chodíme asi 2 roky, ale nic se neděje. Boty sice jednou napsal, ale to je vše, neřeší Matýskovy nohy, vždy čekáme minimálně 2 hodiny ikdyž jsme objedaní na určitou hodinu, jen nechá Matýska projít a už nás pakuje z ordinace. Trpělivost mi došla v červnu, kdy nás zase pakoval ven a i na moje upozornění na vtáčející se palec nehodlal nic podniknout. Matýsek si v srpnu palec pošlapal, slezla mu kůže, palec má stále zarudlý.
No tak jsem se po dlouhém vnitřním boji rozhodla znovu vrátit k našemu původnímu ortopedovi - není jen dětský, bere to prostě všechno - a požádat ho teda o ty vložky s nadějí, že se nožky aspoň dají trošku to správného postavení.
Nojo pan doktor se tvářil dle mého očekávání - uražená velmoc a co po něm chceme, když jsme od něj odešli, bohužel jsem si tuto narážku musela vyslechnout několikrát a dosti ji rozdýchávala.



Kdyby záleželo na mě, tak tam nejdu, ale co mám dělat?
Tak Matýska prohlédl - jak chodí, jak reagují jeho ruce (po poznámce na levostrannou hemyparesu) a pak začal pohlížet nohy. Konstatoval, že má zkrat levé nohy - já na to, že vždy bylo ať už od neurologa, tak rehabilitační či v lázních napsáno ve zprávách, že je to funkční zkrat. Pan doktor je názoru, že určitě funkční není, že je to zkrat v bérci a ve zprávě máme 2-3cm!!! což jsem slyšela poprvé. Objednal nás na otisky noh - opět narážka na to, že jsme se nedostavili před dvěma lety

- a na kontrolu za 4 měsíce a když se ten zkrat bude projevovat víc, tak že nás odešle do Brna na kliniku a tam by padlo rozhodnutí, co s tím

Takže své jsem si vyslechla, ale jsem moc ráda, že se tím někdo začal zabývat, že to není jen můj subjektivný pocit, že není vše v pořádku a nohy se vůbec nelepší.