Re: Trest ve 3. třídě - napište 50x větu

Já vycházím z toho, že nad chováním dítěte mám konečnou autoritu já. Pokud už učitel zadá trest takový, že přesahuje domů, tak by to mělo být rozumné a kvalitně odůvodněné.

A pak, dost výrazně odmítám pojetí exemplárního trestu, čili trestat tak přísně, aby se ostatní báli. Trest by vždycky měl být proporcionální, čili si musím uvědomit, že dítě mohlo udělat něco horšího a měl bych mít prostor i pro trestání takového horšího jednání. Trest vidím spíše jako 2 minuty na trestné lavici v hokeji, než červenou kartu ve fotbale.

Stalo se nám 1x během ZŠ, že jsem změnil trest učitele. Dcera dostala ve 2. třídě poměrně hloupého mladého učitele, přitom nesmírně sebejistého. Na třídních schůzkách se už projevil tím, že si nenechal vymluvit, že svátek M.J.Husa je 6. července a nikoli 6. června. (Učivo prvouky 3.? třídy.). Děcka učil odčítání pod sebou strašlivou metodou odečtením menšího MENŠENCE od většího MENŠITELE a pak tohle celé od 10. (Neměl dodělanou žádnou VŠ, a pedagogiku už vůbec ne, učil "na výjimku", začínal studovat při zaměstnání). Akorát byl příbuzný ředitelky. Výsledkem byl odchod nadpoloviční většiny dětí ze třídy během roku.

Škola byla ve vnitřním traktu budovy, procházelo se nezamykatelnou chodbou domem a pak přes dvoreček do školy. Děti v první třídě seděly na úrovni toho dvorečku, bez jakékoliv vrátnice, prostě jen troje dveře (do školy, průchozí šatny, třídy). Během konce hodiny s nimi pan učitel skládal vlaštovky, a házeli s nimi. V tom pokračovali ještě o přestávce, když učitel odešel a nějakého ňoumu napadlo je začít házet ventilačkou na dvoreček. Pak jim došlo, že je to asi problém, tak je pár odvážnějších děcek vyběhlo sezbírat. Když to dělali, tak si jich všimla z okna ředitelka a učitele sprdla. Ten to okamžitě šel řešit a jediné co vyšetřoval a zjišťoval bylo, kdo byl venku. Takže ti co byli iniciativní a pořádní (a kamarádi je práskli), tak dostali za trest se naučit přes víkend básně z Kytice. My naštěstí jenom titulní báseň.

Přiznávám se že básničky od Erbena (oproti třeba pohádkám) pro jejich ponurost moc nemusím a nepřipadá mi správné, aby děcko 2. třídy se zamýšlelo nad tématem "zemřela matka do hrobu dána...". (To jsem pak za dlouho zástupci řekl, že tedy příště to bude "Učitel Voříšek dávno již pod drnem, choulí se v hrobečku v kabátku chatrném...".) Dcera namítala, že my asi Kytici nemáme (neměli jsme ji ani my ani tchánovci), a odpověď učitele byla, že přeci každá "normální, kulturní" rodina ji má.

Dcera byla přes víkend navíc u tchánů, a tchýně ji nějak v sobotu sehnala, ale dcerce to prostě do hlavy nelezlo a za dvě hodiny se naučila jenom 2 sloky. Navíc byla z toho ještě dost v šoku. První byla babička, která řekla, že umí dvě sloky a že to musí učiteli stačit. Já jsem napsal dopis do zalepené obálky, kde jsem v řadě bodů vysvětlil, proč s trestem nesouhlasím a k poznámce připsal odkaz na ten dopis. Napsal jsem žádost o to se sejít. (Pan učitel neměl konzultační hodiny a silně se jim bránil - hlídal si svůj čas, a později dělal rodičům naschvály, jako že po nátlaku jiných volil hodiny uprostřed dne apod.) Výsledkem byla celostránková replika o nebezpečnosti jednání a že na trestu musí trvat, jako na "exemplárním" v ŽK. (To je něco, čemu se většina metodik jednání s problémovými rodiči vyhýbá, korespondenci přes ŽK, v tento okamžik má správně následovat pozvání rodičů k řešení, ale to bylo to, čemu se učitel zoufale snažil vyhnout.) Pokračovalo to ještě asi dvěma replikami (popsaná ŽK), pak ji myslím zabavil a vydal dcerce novou...
My jsme nakonec báseň změnili za jinou, abychom vyhověli a pan učitel to s nějkými "kecy" přijal. Jiní rodiče totéž zatrhli rovnou a dítě se to pak muselo učit o přestávkách.

Pak už jsme se octli mimo hlavní proud, protože po pár připomínkách na tř. schůzce vedení školy slíbilo nápravu v řadě věcí (učil mimo osnovy, děti nic nechápali, přeučoval písmo na jiné, se kterým děti nezačínali, a to známkoval v písemkách, neuměl učit matiku), pak si rodiče po měsíci vynutili mimořánou TS, tam se ředitelka vůbec nechtěla znát ke slibům vedení. Navíc udělala pár podrazů, že údajně na nějakou mamku, manažerku, poslala sociálku s podezřením na týrání a zanedbávání(trochu problémovější dítě, ale skvostná matka, jen prostě občas hlídala babička, sociálka dopadla s konstatováním, že paní ředitelka je , podle toho co napsala), atd. Pak už se rozjel proud odchodů, my byli jedni z posledních...

Jinak se snažím moc ve škole nezasahovat, protože to dost často má zpětný ráz přes dítě. (Zažil jsem, že když nám pan profesor dal k dispozici na G písemky dětí a já jsme se s nímšel seznámit a upozornil jsem velmi decentně, že něco může mít i jiné chápání - filozofický předmět, kde se učitel strašně rá poslouchal, učil na VŠ a měl představu, že děcka budou papouškovat jeho texty bez názoru na věc - tak už kluk ani za správnou písemku nikdy do pololetí nedostal 1.) Už naštěstí skončil. (A to sedím s paní ředitelkou co měsíc na výboru SRPŠ a nestěžoval jsem si...)

Takže si myslím, že v extrémních případech, v případech kolektivních trestů atd. má smysl zásah rodičů. A že mám nezadatelné rodičovské právo konečné instance ve věci trestů, minimálně těch co přesáhnou domů atd.