Grétto,
právě, že ta agenda není všude úplně stejná, dokonce i v rámci jedné školky (školy) se může lišit třeba podle zkušenosti (ověřenosti) učitelek. Také záleží, jestli je školka (škola) zapojená do nějakého projektu, kdo je v něm zaangažován, komu to jak jde....někdo dělá stejnou práci 30 minut, jinému trvá 2 hodiny....
Tohle prostě zvenčí neposoudíš a ani ředitelka nemůže vždycky říct, jak to která učitelka má....
Obecně se dá říct, že těm mladším a méně zkušeným jde vše spíš pomaleji, chybí jim zkušenost, rutina, zatím se takzvaně hledají, někdy jsou plné nadšení, ale zaskočí je ne/kázeň nebo nějaké problematičtější dítě a musí se se vším vypořádat samy, protože ani dobře míněné rady zkušenějších kolegyň v tomhle většinou nepomůžou. Také se musí naučit najít ten správný rytmus, vycítit, co je to nejdůležitější (někdy díky požadavkům zhora můžeš získat pocit, že na tom papírování stojí svět....inspekce jde po papírech jak divá....)....no a někdy je taková začínající učitelka ve větším stresu, protože je pod přísnějším dohledem, než učitelka s dvaceti lety praxe, takže si tu práci takhle prostě ulehčí, zejména pokud to vedení nepovažuje za horší prohřešek, než nevyplněný papír

....
Souhlasím, že hodina u pohádek den co den, obzvlášť uprostřed dopoledne, kdy to navíc oddaluje svačinu, není nic moc....Nelíbilo by se mi to a asi bych se ptala, jestli to nejde jinak (já jsem v tomhle hodně opatrná, málo sebevědomá, takže se spíš ptám a opatrně sonduju, nedokážu jít do konfliktu...).
Ale myslím, že za určitých okolností bych to dokázala přijmout a třeba tomu přizpůsobit vlastní odpolední a večerní program...Něco ve smyslu, dopoledne jsi se díval na pohádky, odpoledne půjdeme ven, večer si přečteme knížku....Podle mě to všechno k dětství patří, a když někdo poskytne dítěti jednu část, tak já doplním ty zbývající....
