Re: Šikana – její řešení a prevence ve škole

Tak nám na nástěnce ve sborovně visel dost konkrétní návod, jak postupovat v případě podezření na šikanu. Tedy alespoň mně přišel dost konrétní, ale protože tam visel pořád, neměla jsem potřebu si ho nabušit do hlavy, takže si pamatuju jen málo .

Jeden z bodů určitě byl vyslechnout všechny strany bez vzájemné konfrontace. A myslím, že tam byl i nějaký kontakt...
Vlastně bych se tam mohla zkusit zajít podívat a trochu si osvěžit paměť....

Jinak mám zkušenost se šikanou vlastních dcer právě ve školce.
Byl tam kluk, kterého vychovávala babička a otec (babičky syn), matka od nich odešla. Babička i otec řešili vše výpraskem. O klukovi se vědělo, že bude mít odklad, takže ho dali do třídy s dětmi o rok mladšími. Kluk mlátil všechny, jen tak, prostě k někomu přišel a jednu mu ubalil. Časem zjistil, že někdo se brání a někdo ne....Po dvou měsících se jeho aktivity zaměřily hlavně na jednu z mých dvojčat. Zmlátil ji třeba na wc, nebo v šatně, než stihla učitelka zkontrolovat, že odešly všechny děti ze třídy a zavřít...
Učitelky o situaci věděly, dokonce mě samy informovaly, co se děje, ale protože byla jedna učitelka na 30 dětí, nedokázaly tomu zabránit. Ředitelka pozvala psycholožku z blízké speciální mateřské školy, psycholožka napsala doporučení, aby kluk navštěvoval speciální MŠ nebo alespoň psychologa, ale rodiče (babička a otec) odmítli spolupráci, takže jsme školku opustil my.

Jedna z dcer se se situací celkem popasovala, jen když si šla hrát s nějakou hračkou, tak jí nejdřív naplácala....Druhá začala terorizovat mladší sestru. Začala se počůrávat. Nesnesla jakoukoliv výtku, nereagovala na pochvalu, byl z ní uzlíček nervů. Nikdy neřekla, že do školky nechce, ale ráno oddalovala odchod třeba tím, že si stěžovala na jednotlivé části oblečení a chtěla je vyměnit...
Ve chvíli, kdy jsme jí řekli, že už do té školky nemusí, se situace zlepšila o 90 %, přestala se počůrávat, začala lépe komunikovat a reagovat. Dalších několik procent pomohla vyřešit psycholožka v nové MŠ, kam holky nastoupily po měsíci doma. Do školky se moc těšily a to i za cenu, že bude muset každá do jiné třídy, protože dvě místa v jedné třídě prostě nebyla v žádné školce v dosahu.
Nějaké následky má ale ta jedna dodnes (po pěti letech), zejména tendenci zneužívat "sílu", zatím tedy hlavně na mladší sestru, ve škole snad ne...

Vlastně nevím, jestli se dalo udělat ještě něco víc, přišlo mi, že se ve školce opravdu snažili situaci řešit. Prevencí snad mohlo být jen to, že se kluk neměl dostat do třídy k mladším dětem, ale když už tam byl, tak nevím, jestli šlo dělat něco víc .