. Dokud neměla holčička 3-4 roky, mohla si skutčeně dělat co chtěla. Tedy určovala si čas pro spánek, čas strávený venku(ze hřiště jí odnesli až když vytuhla na klouzačce a nebyla už schopná ovládat své unavené tělíčko, na návštěvě (jako já si říkám, at´ si kdo chce dělá co chce, ale tohle mi trochu vadilo a považuji to za omezování svobody celé mojí rodiny
, ale když ona nechce?!). Neříkám, že to dělají blbě nebo dobře. Mě se to nelíbí, jejich dcera určuje život nám všem, když jsme u nich. A já tam tedy jezdím jen z povinnosti, páč jsou to naši příbuzní a bydlí s nima tchánovci. Do 4 let to byl poklad, dneska mají rodiče pocit, že občas musej ten svuj poklad ztřískat. Když třeba řeknu klukum. "Kluci, po gauči se neskáče, bud´ si normálně sednéte a nebo lumpačte na podlaze?!" ...moje děti zpravidla slezou dolu, někdy třeba až po druhé výzvě, ale slezou. Náš dívčí pokladík ale nesleze a vesele skáče dál. Normálně by jí asi nechali, ale že jako kluci to nedělají, tak jí raději jednu šoupnou přes prdel, ona se rozeřve, všechny nás nenávidí a my už jí do konce návštěvy nevidíme, páč je uražená.
Edudant a Francimor od Karla Poláčka v Hudebním divadle v Karlíně
Tipy na vánoční dárky pro celou rodinu
Tvořivá hra pro nejmenšíŽďár nad Sázavou
Vítání sv. MartinaBlansko
Autismus – Porozumění je začátekPlzeň-město
Vánoční trhy v KuksuTrutnov
Frozen 1&2Ústí nad Labem Další akce nalezte zde
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/Další recepty nalezte zde
(C) 1999-2025 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.