Re: Žít se s ním dá. Ale mít s ním třeba někdy dítě? Katastrofa!

Heleno, já před svatbou měla taky pochybnosti, jestli se bude věnovat dětem, chodit s nimi ven. No prostě dělat takové ty věci, co správný táta s dětmi dělá. Potom jsem si říkala, že ho třeba děti změní, no a nezměnily. Nenadělá ani 40 hodin týdně, zbylý čas je doma a jen sedí u počítače. Každý den na to narážím a vadí mi to čím dál tím víc. Za ty čtyři roky, co máme děti, byl s nejstarší jednou na bobech a jednou v lese. Když jsem nemocná a nemůžu s nimi ven a dítě za ním jde, zda by ji nevzal ven, najednou ho začne třeba bolet hlava. Nechcou se mu ani číst pohádky před spaním, tak jim na mobilu pouští včelí medvídky. S nikým tak extrémně lenošným jsem se nikdy nesetkala. Mám ho ráda, požadavky pro manželství splňuje, ale tady tahle pasivita a nezájem, maximálně pohlídání dětí odněkud z gauče, nebo od počítače mě čím dál tím víc ubíjí a začíná to narůstat až tak, že spolu nejsme normálně schopni komunikovat.