Ahoj holky!
Taky vás po hrozně dlouhé době zdravím. Nemám bohužel čas dočítat, nějak se mi zvrhlo moje oddychové přivydělávání šitím v dost podstatnou pracovní zátěž a teď před Vánocema je to vůbec legrace. Ondra musí občas zůstat doma, abych stíhala...naštěstí si to může dovolit.
Chci ale reagovat na to, co psala Hajaja o kousanci z školky - Norbík chodí do té "školky" zřizované DDM, takže je to jen na dopoledne, svačinu s sebou, na oběd domů. Ale jsme i tak maximálně spokojení. Je jich tam max. 15 (takže teď při té nemocnosti obvykle kolem 10) a stále 2 učitelky. A jsou skvělé.
A právě včera přišel i Norýsek s luxusním kousancem. Ovšem reakce učitelky byla opravdu odlišná, vyzvedával ho Ondra, tak to mám zprostředkovaně. Jednak ale naprosto přesně věděla, jak se to stalo a proč, a předevší se strašně omlouvala a bylo jí to opravdu trapný, že k něčemu takovýmu pod jejich dohledem došlo. Takový přístup v kombinaci se vstřícností rodičů (čili to samozřejmě neřešíme, protože se vlastně nic nestalo a holčička, která tohle ve školce pravidelně dělá, prostě nějak nezvládá kolektiv a jejích rodičů je mi upřímně líto. Doma je prý hodná a úžasná - to vím od lidí, kteří se s nimi přátelí, ne od jejích rodičů...) mi připadá celkem adekvátní. Ne se ohánět neposlušností apod. Norbík měl taky zpočátku problémy, první asi tři týdny jsem se dozvídala, že on a tahle holčička jakoby "nejvíc zlobí", ale bylo mi to sdělováno s úsměvem a s ujištěním, že je to jen tou velkou změnou,a že se musí naučit v kolektivu fungovat. Což se naštěstí v našem případě stalo.
Takže Hajajo, tím tě chci podpořit, aby ses nedala, protože profesionální přístup vypadá jinak. Z jejich strany mi opravdu přijde na prvním místě omluva nebo alespoň vyjádření lítosti, že se to v době jejich odpovědnosti stalo.
Jinak všem přeju pěkný už skoro adventní čas. A nešilte z dárků, o tom to přece není

Nakoukla jsem asi před týdnem, a co tu bylo za seznamy darů

Prudila bych, musím pryč

Kéž bysme dokázali dětem rozzářit oči i jinak
