Toužíte aby vás mělo vaše okolí rádo? Jste ochotné proto hodně udělat?

Tak zase jedno filozofické téma.

Dost velká část lidí bytostně touží po přijetí, akceptaci a projevech náklonosti svého okolí. Někdo je kvůli tomu ochoten i neuvěřitelných ústupků, třeba i potlačení svých zájmů, nebo svého já.
Hodně je to specialita žen, muži tohle mají v daleko menší míře. Respektive nemají potřebu se okolí "zavděčovat", hrát roli "hodných", nestydí se za to, že jsou ti "predátoři, co prosazují své ego".

Jak jste na tom vy? Jdete si převážně za svým /v rodině s dětmi samozřejmě v rámci možností a reality/, nebo pro vás akceptace, souhlas a pochválení okolí mají velkou cenu?

Třeba až takovou, že jste ochotné dělat i to, co není zrovna v souladu s vašimi zájmy nebo se jim přímo příčí??????

Utáhnou Vás kvůli tomu lidé na "vařené nudli"?