No, knížek, který mi přijdou otravný a nechápu, co na nich jako někdo vidí, znám docela dost

Ale skoro vždy je dočtu, pořád čekám, jestli se to třeba zázrakem nevylepší.
No, jak kdy, ale obvykle nevylepší

Třeba jsem vyloženě dotrpěla Ecův Ostrov včerejšího dne - a to se mi jinak Eco líbí, ale tohle se mu teda ňák nepovedlo
Z těch, co jmenuješ, jsem nečetla nic od Coelha - odrazuje mě jeho popularita, v knihovně to nemaj a kupovat se mi to nechce, koukla jsem v knihkupectví na pár stránek a přišlo mi to takový nějaký nabubřelý. Ale kdyby se mi doma ocitl, myslím, že bych ho dočetla tak či tak.
Co jsem dočítala nějak znechuceně...třeba Camusova Cizince, Vianovu Pěnu dní, dost mě nudí Hrabal, přijde mi takový trochu ucintaný. Měla jsme problém dočíst Krakatit, ač jinak mě Čapkovy knížky fakt baví. Taky nechápu, co tam zvoral

Tolkiena jsem naopak zhltala celého, včetně Silmarillionu, četla jsem i nějaký rozbor jeho díla a tak. Fakt se mi to moc líbí. ALe taky je třeba podotknout, že jsem Pána prstenů četla někdy v roce tuším 89, takové to béžové vydání, co tu ještě vůůbec nebylo populární a nikdo to neznal, tak možná proto se mi to líbilo, protože jsem necítila ten tlak, "že by se mi to přece mělo líbit, když to všichni tak žerou".
Taktéž Malého prince miluju, samotnou mě překvapuje, jak jakoby "roste se mnou". Jak to byla v mém dětství pohádka a teď už je to dospělý příběh...
Vůbec Exupéryho můžu, asi nejvíc se mi líbila Citadela - té se dokonce dostalo té cti, že jsem si ji vlastnoručně svázala
No, a co je pro mě ještě nudááá - třeba Jáchym Topol - cokoli od něj prostě nemůžu. A Viewegh - dočtu, ale otráveně a další knihu raději nenačínám. Bavila mě jen Báječná léta pod psa, ale to z osobních důvodů - předobrazy některých postav jsou tátovi známí, tak jsme se na jejich účet trochu bavili
