Ale já bych to normálně taky dokazovat nechtěla...

... a nevedla bych žádnou "válku" (k soudu bych ostatně taky hned nešla, pro začátek stačí prostě jíd od sebe jen tak).
ALE říkám "normálně" - a to on přece tu "normálnost" porušil, ON zřejmě potřeboval něco dokázat sobě, mně neb kdoví komu. "Válku" vyhlásil on, když už tu někdo zavedl tyhle termíny, ON svou nevěrou a lhaním narušil důvěru a celý rodinný život. (Samozřejmě tam byly asi nějaké problémy, ale ty se asi těžko vyřeší pomocí milenky , že...)
Ona na situaci reaguje a měla by brát v potaz i děti, a co jim tím předá do života.

Takže v této situaci (! ne obecně !) mi přijde, že je na místě, aby žena se postavila na vlastní nohy a řekla mu, ať se rozhodne, jak a s kým chce žít. Jinak se taky klidně může stát, že on bude mít milenky dál (až ho ta stávající omrzí, tak zas nějakou jinou), jeho žena mu bude dělat zázemí a servis a bude tiše trpět, resp. rezignovaně to brát jako svůj úděl či co... To přece není žádná smysluplná perspektiva! Už vůbec ne, když jsou ve hře děti. Jak jsem psala, znám případy, kdy holky později v dospělosti vlastně podvědomě napodobovaly ten "obětavý", podlézavý způsob, jakým jejich máma tehdy tu situaci "vyřešila"... Proste toto braly jako normální, správné ženské chování ve vztahu - obětovat se, neohlžet se na vlastní hrdost, být chápavá až moc... Prostě jsem přesvědčená, že tohle není ono!