Re: Podezření na opakované krádeže

A pochopila jsem správně, že je dcera v pěstounské péči?
Nedávno jsem na to totiž narazila v Rozumu a Citu - bylo to tam moc pěkně vysvětlený - že děti, které byly jako miminka v ústavech, vlastně neměly vůbec nic svého, žádného svého člověka...jen třeba "svou" postýlku, lahvičku...a tak se naučily sytit si potřebu materiálně. Zmiňovali tam jednu, myslím, že sedmnáctiletou?, dívku, která občas něco ukradne a vysvětlí to tím, že "měla hlad" - jenže ani ona sama neví, že si tím sytí jinou potřebu, emocionální...V pubertě může mít citový úraz během okamžiku - jednak si nemyslím, že zajít do poradny je něco stigmatizujícího, ale zkusila bych se jí i sama zeptat, co ji trápí - měli jste vůbec někdy důvěrný vztah? (píšeš, že teď jen "krčí rameny...")