Re: Manželství bez lásky

Třeba nebyl ňouma, jen se nemilovali.

Já to svým způsobem chápu. Dneska jsem se bavila s kamarádkou o jedné zlatokopce, která si přibližně za podobných okolností bere bohatého Bulhara, i když je zamilovaná jinde. Já bych do toho nešla, byla jsem vždycky idealista (ač pesimista, což je dost divný), ale zase si říkám, jo, šílená láska a za 10 let se probudíš, uvidíš toho pupkáče s lahváčem čumět na Kriminálku Miami: Zlato, co bude dnes k večeři? A řekneš si, a ona to má teď stejný... jen má ty prachy V Karibiku se takovej starej páprda rozdejchává líp

Mamku zoufalá touha za láskou dovedla ke dvou rozvodům a asi pěti strašně smutnejm rozchodům, kdy chlapi vycítili, že je cíťa a hledá lásku, natočili si ji na prst a vyždímali.

Dnes už nevím, co je správné a nehodlám odsuzovat ani jednu z možností, ani možnost kompromisní (trochu zamilovaná, ale přeci jen obhlídnout partii), ale ani domluvený sňatek, ani obří boj za svou lásku.

Kdo ví, co je správně, ať si to nechá patentovat a jde do čudu