Re: Sahají na vás lidé ?

tak ja nevim, po precteni vsech prispevku jsem zjistila, ze spadam asi do kategorie ochmatavacu...rodinne olibavani tedy nesnasim odjakziva, ani deti nelibam primo na rty, podani ruky mi bezne nevadi...ale ochmatavam svyho sefa...zpocatku, kdyz mi neco chtel, tak me drapnul za rukav a vlekl me kam potreboval, to jsem se vzpouzela, vadilo mi to,ted si uz ani nevzpominam, kdy to udelal naposledy...ale kdyz s nim mluvim a vidim na nem nejaka smitka, tak ho obiram...ale on se nebrani, tak treba mu to nevadi...nebo mozna jo a nevi jak to rict?a kdyz sedime nad nejakou praci, tak musime sedet tesne u sebe a kolikrat jsme pritisknuti stehnama a to se mi libi a je mi to prijemny, obcas mu reknu, ze hezky hreje, tak se odtahne, ale za chvili jsme tak automaticky znova, nebo delam neco v pocitaci, vim ze sedi na dosah, tak se divam porad na monitor a smatram po nem za sebou...on je takovej medvidek, vylozene me to svadi ho porad otlapkavat.nenapadlo me, ze bych ho tim mela nejak vysavat...ale mame jednu kolegyni, ktera opravdu leze az primo k nam, telo na telo a to teda taky couvam, uhybam, vriskam na ni, at jde z moji zony, ze me dusi, to fakt skoro panikarim, ona si da chvilinku pozor ale je to v ni, za chvili mi neco rika a dotyka se me treba hrudnikem, jak je blizko, ble...tak tedy nevim, jestli jsem vysavac, nebo ne...