


ani nevíš, jak tě chápu!!
Taky ráda vařím a mám doma nežravce konzervativního, chuťového ignoranta.

Tedy, abych to nezakřikla, od cca 6-ti let (tedy už skoro půl roku) ho téměř nepoznávám, celkem pěkně se rozjedl a konečně začal dávat alespoň z části i obědy ve školce. Stejně ale nemá zájem ochutnávat nová jídla, nicméně se nám pořád pomaličku rozšiřuje spektrum potravin, které je ochoten pozřít.
On tedy nedělal to, co tvá dcerka, on to jídlo bojkotoval úplně - tedy nedal si téměř nic dát ani pusy - neotevřel ji. Nevím, co z toho je horší, ale obojí je šílené!
Vždycky po nemoci to bylo nejhorší. V době nemoci téměř nejedl, nepil a strašně pomalu se pak rozjídal, trvalo to běžně 14 dní i déle, většinou začal pěkně jíst a už tu byla třeba další rýma a opět nejedení..

... 
Za mě - vydrž.

 Radu nemám - na synka neplatilo nic...
Jo a jedli jsme téměř vždycky se zapunutýma pohádkama, nebo jsem mu třeba kreslila, ukazovala z okna auta, povídala mu  atp. - když neměl pocit že jí, tak to bylo o dost lepší.
Rada nechat vyhladovět byla nahouby - akorát se mu scvrknul žaludek.
Taktéž rada psychologa nenutit-nabízet byla 

  - během pár měsíců vyřadil z jídelníčku i to, co do té doby jedl (veškeré ovoce, veškeré pečivo atd.)
Ale každé dítko je jiné.

