Waldorf a naše zkušenost

Nedá mi to a musím reagovat a napsat svoje zkušenosti s WŠ a trochu vyvážit tuto diskuzi. Máme 3 děti (typická waldorfská rodina ), z toho 2 již ve školním věku. Nejstarší chodí do waldorfské školy do 4.třídy a mladší do 1.třídy. Obě chodily do waldorfské školky a opravdu jsem si vůbec nedovedla představit, že je zapíšu do klasické školy. Ve školce měly spoustu času si hrát, tvořit, nikdo je nikam netlačil, myslím, že na školku budou v dobrém celý život vzpomínat. Ale rozhodně nenecháváme děti růst jako dříví v lese, snažíme se je vychovávat, učíme je slušnosti, doma musí pomáhat, chodí na kroužky, věnujeme jim spoustu času, prostě normální výchova… Takže myslím, že něco takového jako waldorfský rodič ani neexistuje, rodiče v naší škole jsou jen svobodně uvažující, proto někteří chodí i trochu jinak oblečení, než většina, ale hlavně jsou tolerantní k názorům ostatních. Nedovedu si představit, že by někdo dal své dítě do této školy jen proto, aby s ním nemusel dělat domácí úkoly. Když si tak promítnu rodiče spolužáků svých dětí, je mezi nimi hodně vzdělaných a chytrých lidí, kteří by asi takto krátkozrace nepostupovali.
Pro waldorf jsme se rozhodli, protože se nám líbí, že děti nemusí stále jen soutěžit. Shodou okolností jsou naše děti soutěživé od přírody až až, takže je v tom ve škole nepodporují. První třída není žádný stres a úprk ze školy k haldě domácích úkolů. Přechod ze školky do školy je tím pádem pozvolný. Škola umožňuje i jejich fantazii, duševní a duchovní rozvoj, je brán ohled na jejich předpoklady a nedostatky. Nikdo se dětem nesměje, že jsou věřící…a oni se o tom s dětmi můžou normálně bavit. Nemusíme dětem kupovat značkové oblečení s barbínama a Spidermanama, ani mobilní telefony, nemusí se stydět před ostatními dětmi, že je nenecháváme koukat v TV na pořady pro dospělé, ani na některé šílené dětské pořady na komerčních TV. Řada z jejich spolužáků ani TV nemá. V družině jsou hodně venku, žádné hraní na počítači…
Je pravda, že na prvním stupni jsou ve srovnání s ostatními školami děti pozadu, ale během 2.stupně se rozdíl dorovnává. Zatím nemám osobní zkušenost. Našim dětem život zatím nelinkujeme, jsem ráda, že se můžou všestranně rozvíjet, našim snem není "aby to někam dotáhly", ale aby z nich byli šťastní, vyrovnaní lidé, kteří mají svůj názor a nestydí se za něj, nejsou jen tupé ovce, co jdou se stádem, jak jim to diktuje komerční společnost. Znám hodně třídních premiantů z klasického školství, kteří po VŠ s červeným diplomem nemůžou najít práci. Celý život perfektně papouškovali „probranou látku“ a teď je jim to k ničemu.
I na této škole musíme občas samozřejmě řešit nějaké problémy. Nejvíc mi asi vadí, že si ji někteří rodiče pletou se speciální školou a dávají sem své nezvladatelné a hyperaktivní děti, protože jim to v klasické škole poradili – tam by na jejich zvládání neměla učitelka čas. O waldorfském systému tito rodiče většinou nic nevědí, se školou nespolupracují, ale jejich děti ostatním dětem brzdí výuku a zpětně kazí renomé školy a tím odrazují některé rodiče od tohoto systému.
I tady jsme se setkali s učitelkou, která neměla potřebné vzdělání a vztah k dětem, podařilo se nám to však včas vyřešit díky fungující komunikaci mezi školou a spolkem rodičů. Teď mají obě děti skvělou paní učitelku. Možná to zní všechno moc idylicky, ale jsme se školou spokojeni .