Re: Jste ve vztahu dobrovolně?

Arsielo, moje otázka byla motivována podle mě nesčetnými příběhy žen, které neustále vyprávějí jak jsou na tom bídně, jak nespravedlivě s nimi manžel jedná, ale jak by se samy neuživily s dětmi.
Kamarádka si stěžuje na manžela celou dobu co ji znám -takřka pět let. Manžel nárazově velmi silně pije, stylem, že celý víkend vůbec neví o sobě. Dost manipulátorsky jí dává najevo, co by měla dělat, že nemá pít alkohol, dělba peněz je rovněž na něm, žijí v domě jeho rodičů, svou předchozí partnerku pravidelně bil, mě se v její nepřítomnosti pokusil svádět (ona to ví), prostě bonbonek chlap. A celou dobu to poslouchám, když ji seřezal tak že myslela že ji prostě zabije, jela se ke mně schovat. Na všechny její kamarádky včetěn mě je hnusnej., takže za ní nikdo nechodí, byly takové doby. Tvrdila, že až dokončí střední školu (dálkově) tak odejde. No, a nyní má mmch třetí dítě v bříšku a přihlásila se na vysokou, na odcházení už ani nevzpomene. To už je jiná věc, ale celkově mi jejich soužití přišlo z ekonomických důvodů, dvě děti parádní model do života.