Re: Pěkně zdravím...

Mě je taky 31 let:o)

Mám doma dvou a půl letýho syna.

V prvním těhotenství jsem hodně pracovala a moc neplašila.Syn se bohužel narodil s hodně poškozeným mozkem,hned po porodu měl operaci mozku,pak další, řekli mi,že může být těžce postižený ležák, domů se dostal po 6 týdnech s hadičkou v hlavě,nekojený, nedělala jsem nic,jako ostatní mamky, takže prvomatka sice nejsem,ale jestli se mi narodí druhý dítě, tak vám garantuju, že se jako prvomatka budu chovat,protože pokud to bude tentokrát normálně, bude to pro mě novinka.

(Jinak syn má nějaká omezení, ale je to ulítaný a ukeacný torpédo a vyřizujeme mu normální školku...ale ten první rok jeho života normální nebyl...)