Re: Mám to brát jako "nevěru"?

Já osobně bych to zas tak tragicky nebrala. Když nebyl net, tak se tohle dělo třeba v práci, nebo v baru, jen to po sobě nezanechávalo stopy, že pochválil kolegyni sukni, nebo tak. Ono je to opravdu spíš o tom, že si potřebuje ověřit, jestli dokáže ještě někoho zaujmout, je jedno, že je mu jen třiatřicet, to prostě souvisí se syndromem zadaného muže. S čím si dovolím nesouhladit, a to si dovolím vážně moc, je negativní reakce na to, že manželka se má víc snažit o sebe pečovat, když na něco takového přijde. Ono obecně, ať muž miluje své dítě sebevíc, je jím vždy odsunut více či méně na vedlejší kolej. A pokud se o sebe manželka stará míň než před tím, vnímá to skrze tu odstrčenou optiku dvojnásobně. I když si nemyslím, že se má zakladatelka obviňovat, že ho svým přistupem k sexu k tomu dohnala (nedohnala, tohle dělají muži bez ohledu na kvantitu a kvalitu sexu, protože tam kupodivu nejde o sex, ale o obdiv k jeho osobě, zájem o jeho osobu, ...), nejde-li u vás o krátkodobou záležitost související s návratem do práce, možná bych se odpíchla vážně tam, zvýšit frekvenci, ale neříkala bych tomu pŕemáhání se, to ho moc blažit nebude, když to pozná, a možná mu trochu čechrat ego, projevovat o něj zájem, trochu víc ho chválit. Ale rozhodně bych se mu nepřiznávala, že jsem mu prolezla email, to si prostě neobhájíš. Nedostatek důvěry si neobhájíš, ani proti virtuální nevěře. On v zásadě jen píše milá slova cizím paním, ty nevěříš svému muži. Stalo se, ale ať ti tu kdo radí cokoliv, neříkej mu to! Chceš-li o tom mermomicí mluvit, oak zaćni s tím, že ti pŕijde, že se změnil, a že se bojíš, že někoho má.