Re: Střídavá péče a pětileté dítě - Jaká je šance, že ji manželovi u soudu schválí

Monty,

já s tebou docela nesouhlasím. Podle mě dítě má na matku přirozeně silnou vazbu, matka ostatně na dítě taky, pokud je s nimi vše hormonálně a psychicky OK. Zároveň si ovšem dospělý začíná budovat k dítěti (zkraje bych řekla opravdu K dítěti, S dítětem to vzájemně přijde později) vztah. A právě ten vztah k dítěti tě vede k tomu, abys postupně rozvíjela i vztah s dítětem.

Lidi jsou psychicky dost pružní, když se třeba žena znovu vdá, chlap si dovede často vybudovat dobré vztahy s jejími dětmi, i když tu úvodní fázi nezažil - ale je to hodně o motivaci. Připadá mi, že otcové, kteří tak nějak valem ignorují mimino, protože nemají chuť jezdit s kočárkem a pos..né plínky se jim příčí, mají později sklon ignorovat batole, protože se vzteká a nedá se s ním rozumně mluvit (případně ho v téhle fázi začnou "umravňovat" bez porozumění přirozenému chování dítěte), s předškoláky se ještě taky nedá dělat nic zajímavého, jsou omezující, na mladší školáky nemají dost systematičnosti a trpělivosti, aby pomohli s učením... v lepším případě jsou tihle tátové živitelé rodiny, ale IMHo takovéhle vztahy/nevztahy mají kořeny právě u špatného našlápnutí u mimin, ať už spíš vinou ženy (nemůžeš si ho vzít, dyť bys mu ještě něco udělal, podívej, jak u tebe brečí...) nebo muže (fuj, pokaděný zadek a blinká mi to na rameno a jinak je to naprosto nezajímavé).