Dobře - takže jinak - prostě ráno zjistí, že se necítí dobře a že by bylo lepší zůstat doma. No a pak se jí uleví a jde ven - venku není žádný stres jako ve škole, takže v podstatě se to může s trochou nadsázky brát jako terapie.

Když jsem se dcery ptala /nenapadlo by mě to, ale spíš mě k tomu inspirovala tato diskuze/, proč náhle takový obrat v té docházce - na střední neustálé absence a na vejšce nic - tak mi k tomu řekla - protože vejška má jiný systém - chodím na přednášky a cvičení, protože to je příprava na zápočty a zkoušky a i když mi prostě není nic moc, tak i když si na té přednášce či cvičení pohovím a nejsem v takovém soustředění, i tak mi to pomůže v tom, že potom nemusím úplně neznámou látku dohánět bez výkladu sama. Kdežto na střední hrozila možnost, že když nebudu v kondici, vyučující mě může vyzkoušet a pohnojit mi práci z celého pololetí, protože tam se něco jako - dnes mi není dobře - nebralo. A navíc - ona nesnáší ty tzv. přepadovky - neplánované písemky, zkoušení apod., což na VŠ není.
Ptala jsem se jí, zda si myslí, že by ona sama na střední neměla tolik absencí, když by byl v tom zkoušení systém jako na VŠ- na to mi neuměla úplně jasně odpovědět, což ji chápu, ale pak řekla, že si myslí, že určitě, ale docházka dle ní by ani tak nebyla 100%, neboť prostě si v podstatě výpadek mohla dovolit, protože učivo nebylo těžké a stejně pokud brali něco, co potřebovala přes výklad střebat, tak na tu hodinu stejně šla, i když byla opravdu nemocná - zrovna tak důležité písemky.
Ale to jsme se bavili teď, skoro po 4 letech od maturity, v té době mi jednoduše řekla - prostě nejdu, není mi dobře, dohodu dodržím.
Takže ono to s těmi absencemi není až tak jednoduché - ne každý absentér kašle na školu a je před vyhazovem.