Re: častá nemocnost dítěte nám ničí vztah

Arantxo,
cítím z tvého příspěvku zoufalství a chápu to. Je to velmi, velmi náročné. Tuto zimu zažíváme s děckem (5 let) něco podobného a je to stresující. Zejména ten fakt, že NENÍ MOŽNÉ COKOLIV PLÁNOVAT, NELZE NIC NIKOMU SLÍBIT ANI 24 HODIN DOPŘEDU, protože nevíš kdy se dítě sesype s teplotou. Neustále vše tlačit před sebou, rušit domluvené schůzky, improvizovat, stále se omlouvat.... nezdá se to, ale to je velký stres. Je to úplně srovnatelné s tím,(dám příklad pro ilustraci ) jako bys nikdy nevěděla s kolika penězi na den můžeš hospodařit. Jako by ti někdo imaginární dával jeden den dvacku, druhý den nic, třetí den pět set.... ,a ty bys měla zajistil plynulý chod domácnosti. Je to velice stresující, neustálá nejistota a divím se všem pisatelkám tady, které tě ještě cupují málem z tebe dělají krkavčí sobeckou matku....., když ty přitom jsi hlavně psychicky vyčerpaná.... já posílám velikou, velikou podporu. A taky si myslím, že skutečně jste v případě opravdové nouze a tady by rodina MĚLA POMOCI. Jestliže to ovšem nedělá, tak je k tomu těžko něco donutí. Stejně tak manžel, pokud není natolik silná osobnost, aby řekl: "zůstaň doma půl roku/rok, já si najdu druhou práci abychom to finančně utáhli", tak se budete takto přetahovat kdo/co/kdy/jak bez velkého výsledku. Každopádně prioritou je zdraví a duševní pohoda dítěte. Nechci být pesimista, ale vnitřně se smiř, že společné víkendy, dovolené se prostě konat nebudou. Nenech si vnutit kamarádkami pocit, že jste méněcenná rodina, pokud každý víkend nejedete někam za "zážitkem". Udělej si z nouze ctnost a snaž se vychutnat si i blbou jarní procházku jako luxusní zájezd. Zní to jako klišé, ale žádné radikální řešení tady asi neexistuje. Chlapeček časem zesílí, blíží se jaro a bude líp.