Boty - několikery prvé nové - každé dítě, pokud možno. Vytváří se nožní klenba, takže když první šmatle (každej někde trochu šmatle), tak dědicova vytvářející se klenbička se vyváří dle toho, jak je ošmatláno, čili blbě. Jako víme, co udělá dát dítě do vázy, že.
Čím jsou větší, tím míň vadí, že dědí.
Záleží hodně na stavu podrážky - bota shora či okopané špice jsou egál.
Boty na zvláští příležitosti, které vezme dítě jednou nebo dvakrát jsou jedno, ale ty, v kterých chodí často...
Kdybyste viděly, jak atypicky mám ochozenou patu na straně na podrážce já, a jak rychle!!, přitom rozhodně chodím normálně a navíc je to ochozený na takovým místě, kde by člověk řekl, že ta tam žádná větší zátěž být nemůže...
Já si od určitý doby na boty potrpím, a je to převeliký rozdíl na záda. (rozumějte, trpím na pohorky a kvalitní odpruženou podrážku, ne na lodičky, i když těch mám asi víc, a největší smrt jsou nějaké městské sandálky na podpatku - dobré tak na zlomení kotníku). Tak ne že bych neměla, no ale, když si mám vybrat, v čem je mi dobře a z čeho mě nebolí záda... Držení těla ovlivňuje umístění, prokrvení, činnost a funkci vnitřních orgánů...
Zas není nadto nechat je v létě lítat bosky, je-li možnost. (děti, ne orgány

)