Re:

Joll, moc dík!!! Právě tady u nás mají asi Fare a Pegres, a v lékárně pak Santé, mrknu na obé a jinak zbývá Praha. I tak to bude pálka, ale my jsme na první botičky dostali peníze od jedné staré paní, za kterou jsem občas chodila. Byla jsem za ní těhotná a pak, když jsme přijeli do Phy, jsme se za ní s M stavili. Ona byla tak ráda - bylo jí 96, nemohla téměř chodit a už kolik let nebyla venku z domu kromě návštěv nemocnice - té jak to pálilo, holky, já jí záviděla. A ona najednou povídá O, jestli by jí nepodal peněženku, on jí ji podal - nenapadlo nás, že nám chce něco dát, mysleli jsme, že chce využít toho, že tam jsme, aby se nemusela ke stolu šourat (ona žila sama) - a ona vyndala peníze a dala nám je, že M na botičky. No fakt se nám oběma objevily slzy v očích.

Bohužel paní nedávno zemřela. Na ní jsem viděla, jak je strašné, když vám mozek pracuje a fyzicky jste nemohoucí a když jste sami . Přičemž ta samota měla taky díl v rodinné situaci, já z ní nechci dělat boha, ona to byla pěkná semetrika, co jsem slyšela...ale to nic nemění na tom, že šťastný ten senior, který může trávit život blízko svých dětí a vnoučat...a každý by měl na vztazích v rodině pracovat, jak rodiče, tak děti, jak se to jednou po..., tak je to v pytli.

No nic, taková vzpomínka...