Dobré dopoledne, chtěla bych poprosit o názor na svůj současný vztah, co byste v mé situaci dělali? Seznámila jsem se, před dvěma měsíci, s přítelem přes int. seznamku, mně je 28 let, jemu 42. Oba žijeme sami, nemáme děti. Myslím, že si rozumíme, máme společný koníček, tvrdí mi, že do budoucna by chtěl mít děti, já také. Problém je nejspíše v tom, že ve svém věku bydlel s ženou pouze jednou, asi na 2 měsíce. Přede mnou měl partnerku (asi o 2roky mladší), která žila se svým synem celkem daleko od něj a přestěhovat se za ním nechtěla, protože nechtěla odejít ze svého zaběhlého života. Navíc ona nemohla mít ze zdr. důvodů další dítě, on dítě chtěl. Tak se po 4 letech chození rozešli, spíše ona odešla za novým přítelem, on s ní chtěl zůstat i za cenu, že by děti neměli a že by ji snad přemluvil, aby se k němu nastěhovala. Poslední dobou cítím, že jeho vztah ke mně ochladl, již není tak pozorný. Když jsem se ho zeptala co se děje, tak odpověděl, že má hodně stresů v práci a navíc mu volá bývalá přítelkyně, jak je hrozně nešťastná, že s ní byl 4 roky a přál by jí, aby byla šťastná. Nevím, jestli ona se k němu chce vrátit, ale předpokládám, že ano, jinak by mu nevolala a nebrečela do telefonu. Já bych chtěla vztah, který by měl do budoucna smysl, mohli jsme plánovat společnou budoucnost. V současné době se vídáme jen o víkendech, bydlíme cca 30km od sebe, já na víkendy jezdím k němu, protože on bydlí v domě, já v malé garsonce, kde je místo sotva pro mě

Moje otázka zní, má cenu se snažit být k němu milá, mít ho ráda a doufat, že na bývalou přítelkyni zapomene, riskovat, že se totálně zamiluji a nakonec skončím sama a nešťastná, nebo to rovnou vzdát a nečekat, až se rozhoupe a ujasní si, jestli chce bývalou zpět, nebo ne? Nebo mám chtít více společně stráveného času, začít mluvit o společném bydlení? Nevyděsím ho tím spíše?