Jej, tak to mohu sloužit, dcera stejného věku moc kupovaných hraček nemá.
Včera si strašně dlouho vyhrála se dvěma lepidly v takových těch oválných tubách. Jedno větší, jedno menší, to menší zasouvala do většího (má na spodní straně otvor) a zvedala to celé do výšky jako pochodeň

.
Naprosto nej je její jídelní židlička - máme takovou tu starou dřevěnou, co se z ní dá udělat i ministolek s židličkou, a co má kolečka. Máme ji v té stolečkové poloze a ona s ní jezdí - říkáme tomu, že zajišťuje catering - po bytě, vždy si něco naloží a jede (tlačí to před sebou) a strašně se culí a výská, když do něčeho narazí (nejvíc mě dojalo, když mi přivezla pantofle - obě!

.
Myčku mi pomáhá "vyklízet". Stojí na otevřených dveřích a podává mi hrnky z horní sekce a já je odebírám a hlasitě děkuju

, ty, co jsou dál, jí přisouvám blíž, ale musím být strašně rychlá - ještě jsem nic nerozbily.
Teď má fascinaci propiskami, donekonečna je vyndavá z kelímku a vrací, ovšem to chce jednou za čas obhlédnout bitevní pole neb někdy se nějaká rozpadne na části.
Pak má svítící globus, ten si sama rozsvěcí a zhasíná, už jednou přepálila žárovičku

.
No a pak má kocoura, ovšem to je sice hračka domácí, leč finančně dost náročná

. Ale vyhrají si skvěle. Předevčírem dcera zaujatě něco dělala a muž koukal a říká hele, ona mu to hází...a fakt, cíleně mrskala propiskou a kocour za ní lítal jak smyslů zbavený.
Zrovna jezdí s myší po zemi jako s autíčkem.
No a pak kabely všeho druhu, hra "co shodím z konferenčního stolku", vylívání nočníku, rozhazování oblečků

...ale to jsi asi slyšet nechtěla.