Jablko sváru v partnerství - jak se s tím vypořádat?

Je mi jasné, že v každém vztahu se najdou problémy, vzájemná nepochopení i třeba nějaký "problém" i PROBLÉM, který je letitý, opakuje se a "nejde" vyřešit. Důležitější, než samotný problém, je samozřejmě vzájemná vůle ho společně řešit. Daří se vám to? Jaké je třeba jablko sváru ve vašem vztahu? Jak se s ním vypořádáváte? A také, pokud se jedná o zásadní problém, který jednoho nebo druhého velmi bolí a pořád se nedaří s ním pohnout, i když ti dva jsou vcelku normální a chtějí spolu zůstat, co pak? Poradna? Terapie? Rozvod? Možná se na to dá odpovědět, že kde je vůle, tam se najde i řešení, hm. Přesto, jak takové řešení u vás probíhá? Třeba celkem zásadní věci jako bývá výchova a přístup k dětem, protože každý často pocházíme z jiného rodinného modelu, v každém něco drhlo a něco bylo fajn, každý děláme i své chyby. Určitě je i pochopitelný rozdílný "ženský a mužský" přístup. Přesto, jak se s tímhle srovnáváte? Když jeden nebo druhý nějak není schopen opustit svůj model, má v tom dejme tomu nějaký svůj limit? Zažil jste to někdo? I když se třeba bude jednat o dospělé děti a ve vás to prostě bude nějak zůstávat a při různých příležitostech se to ozve a je to jako čerstvá rána. A vlastní změna přístupu ne a ne fungovat?

Vím, že si každý musíme poradit sami, každý si musí rozhodnout, co mu za to stojí a co už ne, jen mě zajímá, jak se s takovými bolavými věcmi srovnáváte, i když to třeba probíráte s odborníkem a moc se nedaří. Nebo si prostě a jednoduše řeknete sorry, ty máš svůj limit a já taky, tak se měj?