Re: Manžel o mě vůbec nemá zájem...

Já se samozřejmě snažím nebýt doma jako nějaká troska, naopak, maluju se, češu se, u kadeřníka jsem byla a v rámci možností chodím doma slušně oblíkaná ( i když jsem pořád oblinkaná od mimča ). Jo, v těhu jsem nabrala 12 kg, ale už to mám dole, kromě asi 4 kg, což mně tragedie nepřijde, ale jemu asi ano. S větším synkem chodím na různé kroužky, s kamarádkama a s dětma ven, snažím se z domova pomáhat do mojí práce.
Nejsem na něm závislá, první rozchod byl po tom, co měl totálně žárlivé období a já nesměla nic, proto jsem se s ním i rozešla, kdybych byla závislá, nerozešla bych se s ním. Pak pochopil, co mě štve, změnil to a dali jsme to dohromady. Asi po roce přišla velká krize, proto jsme volili odluku na rok, abychom si oba ujasnili priority. Vycházeli jsme spolu dobře a často jsme se kvůli synkovi vídali a klapalo to, pak jsme se rozhodli být spolu zase a po roce pro druhé dítě. Jenže pak v ten samý okamžik manžel úplně přepnul. A to ještě předtím než jsem třeba v těhu nabrala. Ani jsem myslím nezměnila nějak chování, do práce jsem chodila do poslední chvíle, o vše se starala jako dřív. A i proto jsem mu několikrát řekla, že se chci rozejít ( opět si myslím že kdybych byla na něm závislá, neudělala bych to, přece jen zůstat s dvěma malýma dětma, když je hlavní příjem ten jeho si myslím že snadné není ).
Komunikace je všeobecně jeho obrovský problém, on prostě nemluví, když to s ním chci řešit, většinou zjihle sedí a mlčí.
Poradna už mě taky napadla, jsme tam objednaní.
Spíš si prostě nejsem jistá zda rezignovat když on ten vztah chce ( ovšem jestli to nebere - tak co, je hodná, svým způsobem ji mám rád, o děti se postará a o domácnost taky, zasouložit si můžu jinde ) a dát mu šanci, nebo to brát podle sebe a dál se netrápit a čekat, kdy se on uráčí mě opět brát jako svou milou.