Re: Osvobození z tělesné výchovy

já bych taky neosvobozovala, mám syna skoro 10 a zrovna taky není sportovní šikula, hrál teda sportovní přípravku, pak dvě sezony hokej a teď třetí sezonu házenou, je v ní dobrý.. ale jako žádný atlet to není, ač mi s manželem jsme jako děti byly dost na sport nadaní i teď nejsme žádní lenoši, ani polena. přesto syn na kole jezdí až skoro od osmi let.. a podobně, ale všechno umí, snažíme se.

A neházej flintu do žita, já teď chodím s děckama ven hrát vybiku a 11 letá - páťačka dcerka od kamarádky, která ještě před dvěma týdny chytila tak každý šestý míč a nebyla schopná přehodit ani hřiště, tak po dvoutýdnech mého výcviku háže přes hřiště jak nic, chytá bombice do břich a super se vyhýbá. Jak jsem pak zjistila od její mamky, problém byl v tom, že se hrozně bála míče, čehož jsem ji já pomohla zbavit, že si prostě věří a nebojí se tomu míči postavit. Asi je to i hodně tím, že je fakt hoodně hubená a tak má strach, že si něco zlomí ale teď fakt perlí a ještě před čtrnácti dny by to do ní nikdo neřek. Teď válí a ostatní spoluhráči ji těžce podceňují. Jinak ale zase hezky tančí.

Takže já bych nechala cvičit, jak už někdo psal nešikovní z matiky taky matiku dělat musejí, osvobodit jaksi nejde, jsem toho názoru, že bys jí spíš měla pomoci, my taky doma na koberci trénovali se synem kotoul vzad, když mu nešel.

Všeobecně mi přijde, že v dnešní době jsou ty děti buď extra šikovní nebo příšerně nemotorní, za mě jsme měli ve třídě tak dva max tři takovýdle exoty.. ale když to vidím dnes na hřišti, kdy půlka dětí neumí pořádně hodit ani chytit míč, vyšplhat kousek po tyči.. a podobně, přijde mi to hrozně líto.

Z tělocviku bych osvobozovala pouze ze zdravotních důvodů a za to nešikovnost fakt nepovažuji.