Schováváte hračky pro vnoučata?

Za našich dětských let se pochopitelně všechno schovávalo pro další generace, ono sehnat tenkrát oblečení a hračky nebyla žádná sranda. Dnes se mi líbí, když tchyně vytahuje ze sklepa staré hračky po nás, stavebnice, skládačky, doma šité plyšáky. Jenže doba se změnila, nemůžeme na všechno nahlížet optikou 70.let.

Děti už mi začínají odrůstat z "nejmladších hraček", a začínám řešit, co s hračkami. Na schovávání není prostor, a dnes také není problém cokoli sehnat. Muž říká, abych všechno dávala pryč, prodala, věnovala, ať se v tom neutopíme a nemáme skladiště dočasně nepotřebných věcí - vnoučata budeme mít doufám nejdřív za 13 let. U něčeho je jasné, že to půjde pryč, ale váhám u velkých a oblíbených hraček - je tu pět krabic Dupla, tři krabice dřevěné vláčkodráhy, velká kolekce dřevěných puzzlí a vkládaček, obecně dřevěné hračky se mi nechce dávat pryč...Na druhou stranu - je v tom hodně peněz, a těch není dnes nazbyt, kdyby se to poslalo dál, můžu za to dětem pak koupit zase něco aktuálního pro ně.

Jak to máte u vás? Schováváte oblíbené a drahé hračky pro vnoučata, nebo to nemilosrdně posíláte pryč, ať si to mladí potom pořídí sami?