Re: Skupenství látek - paní učitelka tvrdí, že jsou jen tři...prosím někoho o vysvětlení:-)

no, my se učili ty tři základní + plazma, ale jak koukám, tak skupenství se někde uvádí dokonce šest http://absolventi.gymcheb.cz/2007/jajindr/Stranky/skupenstvi_latek.html
kopíruji:
5 Čtvrté, páté a šesté skupenství

Teď si řekneme několik zajímavostí, které se na středních školách neučí. Protože je to obzvláště složitá látka, tak tato skupenství nebudu popisovat tolik do hloubky jako ta předchozí. Spíše si je uvedeme jako zajímavost:
5.1 Plazma (čtvrté skupenství)

Ve fyzice a chemii se za plazma považuje ionizovaný plyn složený z iontů, elektronů, který vzniká odtržením elektronů z elektronového obalu atomů plynu, či roztržením molekul (ionizací). V exaktní definici plazmatu jsou na ionizovaný plyn kladeny jisté doplňující požadavky. Aby byl ionizovaný plyn považován za plazma, musí vykazovat kolektivní chování a kvazineutralitu.

Rozlišujeme několik druhů.

a) Podle narůstající teploty. Plazmatem s nejnižší teplotou je ionizovaný plyn, což si dokážeme v pozemských ještě představit jako blesk nebo oheň. Druhý typem je termonukleární plazma, které se vyskytuje v nitrech hvězd a má teplotu zhruba T= . Třetím v pořadí je nukleonové11 plazma. Jak již název napovídá, skládá se pouze nukleonů (volných jader atomů). Posledním druhem je kvarkové12 plazma, které tvoří pouze kvarky. Podmínkou vzniku je dosažení teplot T .

b) Podle narůstajícího tlaku. Za nejnižších tlaků se tvoří degenerovaný plyn v jádru bílého trpaslíka po výbuchu zvaném nova. Vznikne z hvězdy typu Slunce. Za vyšších tlaků se vytváří neutronový plyn v jádru pulsaru (neutronová hvězda) po výbuchu plynového veleobra (supernova). Má hustotu 1012 kg cm-3. Posledním typem je dosud neprozkoumaná hmota, zatím nepopsané struktury, v nitru černé díry. Tvoří se po výbuchu některých supernov a má hustotu 1015 kg cm-3.
5.2 Kvark-gluonové plazma

viz. kapitola - 1 Přehled skupenství
5.3 Fermionický koncentrát

„Vědci vytvořili šesté skupenství. Fermionický koncentrát - tak nazvali američtí vědci šesté skupenství hmoty. "Podařilo se nám vytvořit novou, exotickou formu hmoty," oznámila ve čtvrtek Deborah Jinová z americké Národní technologické laboratoře při univerzitě v Coloradu. 30.1. 2004 10:05 USA - "Jde o vědecký průlom v poznání kvantové mechaniky," dodala. Už dávno tedy nestačí znát školská tři skupenství - plynné, kapalné a pevné. Čtvrtou formu představuje plazma a v roce 1995 byla experimentálně prokázána i existence páté formy, tzv. Bose-Einsteinova kondenzátu. Nová forma má blízko k supravodiči.Šesté skupenství získali vědci zchlazením draslíku. Vznikl materiál blízký svými vlastnostmi supravodiči. To je označení pro stav materiálu, který umožňuje přenos energie absolutně beze ztráty. "Ještě to není supravodič, ale je to něco opravdu blízkého," upřesnila objev Jinová, laureátka výjimečného grantu MacArturovy nadace, jenž je mezi vědci označován jako "grant pro génie". Nyní dostupné materiály způsobují, že se transportem ztrácí až deset procent veškeré vyrobené elektřiny, která zbytečně "ohřívá dráty a nikomu nepřináší žádný prospěch", poznamenala vědkyně. Materiály s vlastností supravodičů by mohly kromě bezztrátového přenosu elektřiny například usnadnit a zlevnit provoz magnetických "levitačních" vlaků (maglevů). Zatím jen první krok. Coloradský tým dokázal zchladit plynný draslík na teplotu blízkou absolutní nule (-273,15 stupně Celsia), kdy se hmotné částice přestávají pohybovat. Ve vakuové nádrži přinutili vědci magnetismem a laserem atomy plynu ke spárování. "Něco podobného se děje s elektrony v supravodiči," vysvětlila Jinová. Bose-Einsteinův kondenzát by bylo obtížné využít pro běžnou praxi, zatímco fermiony jsou v tomto směru podle vědkyně nadějnější, protože jsou tvořeny pevnou hmotou. Připustila, že samotné pokusy s podchlazeným plynem ještě k praktickému využití nepovedou. Způsob, jakým atomy draslíku reagovaly, však naznačuje cestu k opakování takového chování i při běžných teplotách. "Naše atomy jsou navzájem přitahovány silněji, než je tomu u supravodiče," uvedla na závěr.“ VII