Re: z města na vesnici

Na vesnici jsem bydlela, přistěhovala jsem se z města za manželem. Ja to vesnice, kde se dodnes dělí na "horní" "dolní" , rodiny se mezi sebou nekamarádí a to ani děti ( protože jeden jejich děda kdysi jinému dědovi rozoral meze) , lidi stále žijí tím, jak pracovali v JZD a jaký to bylo dobrý ( protože si mohli klidně ukradnout obilí pro prase a traktorem dovézt cement na stavbu) a jaký je teď všude bordel a všechno drahý .... závidí si fakt pomalu nos mezi očima. Věřím tomu, že jinde to je fajn, třeba příbuzní žijí na vsi, kde se stále něco děje, mladí tak pracují na společném, scházejí se na hřišti ... to by se mi líbilo. Ale žít na vesnici, kde se pomalu člověk bojí vyjít z baráku, aby druhý den na něj nešla pomluva, to je celkem děs. Nežiju tam tedy už dlouho, ale dcera tam občas jezdí a tay vzthy jsou tam stále stejné, nevím, jak je to možné, ale ty postouje, o kterých píšu přebírají i děti mých vrastevníků, takže ti dvacelitelí kluci a holky jsou fakt kopiema rodičů. Jen málokdo se trhne a odejde, většinou jen ti, kteří jdou studovat na VŠ.