Re: mandle

Jani, taky jsem na vás myslela. Bylo to naprosto v pohodě, personál veškerý úžasný, sestřičky i doktoři milí trpěliví... Měla jsem se tam jak v hotelu
Ve čvrtek jsme tam byli ráno na příjem, to mu prohlédli uši, nos a pusu, vysvětlili, jak a kdy se co bude dělat a mohli jsme odejít. Takže jsme si udělali výlet do Prahy a moc jsme si to užili. V 7 jsme přišli zpátky (měli jsme být zpátky do 8, protože jsme tam byli na noc, abychom nemuseli ráno tak časně vstávat), schovali nám večeři (jídlo teda nic moc).
mají tam 2 dětské pokoje, my byli v tom zadnějším, mají tam i prosklenou vyšetřovnu, takže od 7 do 2 tam jsou sestřičky, ale pak už je tam až do rána klid. Na pokoji spousta hraček, velká televize a video se spoustou pohádek. Nočníky, vaničky....
Ráno mu hodinu před odvozem na sál dali vypít kapky a sirup (nějaký oblbovák), byl úžasně jsetej, pořád se smál a píchal do mě injekci, co mu dala sestřička. Pak ho dali do postýlky, že s epojede a on chtěl s maminkou. Tak sestřička že pojedu s nima, šla jsem snima k výtahu a ony na Vojtu celou dobu mluvili, mohl si vzít sebou hračku, ptali se ho co to je, jaký má ještě hračky...prostě ho zabavili tak, že zapomně, že tam nejsem. Dole ho předali sestřičkám na sál, tam mu prý řekli, ať foukne do trumpety a nafoukne jim balonek (dali mu takovou nějakou jako masku na pusu) a jak foukal, tak usnul. teprve po usnutí dávají do žíly na hřbetu ruky kanylu, takže fakt nedělali nic, co by ho bolelo. Za 40 minut byl zpátky už probuzenej, to teda řval už od výtahu. Sestřičky mi pak říkaly, že se s nma hrozně pral, jak ho přendavali ze sálu do postýlky, že je pokopal a poškrábal a sobě udělal bouli, jak se praštil o postýlku. Ještě se mi omlouvali, že za to nemůžou. Ale on si odpoledne nic nepamatoval. Asitak vyváděl proto, že mu došlo, že tam nejsem, ale spíš mu bylo blbě z tý narkozy a taky jak viděl, že má přelepenou kanylu na ruce, on je takovej cíťa. Ale nic ho nebolelo, jen z toho řevu kašlal. Takže sestřičky řekli, ať si s ním vlezu do postele. takže asi půl hodiny byl takovej oblbnutej, chvíli jako usínal, pak zas začal řvát, zas usínal...pořád dokola. Potom konečně na 2 hodiny usnul. Když se probudil, mohl už pít, pak že má hlad, jenže jak se najedl, udělalo s emu špatně a pozvracel se. Ale jen šťávy a trochu sražené krve. Sestřička to zkontrolovala, prej že to je normální, že to je reakce na narkozu. Jak se vyzvracel, tak se mu ulevilo, zčervenaly mu tváře, za půl hodiny že chce jíst, to už snědl celou přesnídávku a kinder mléčný řez. jejich jídlo nechtěl, ale to se nedivím, není nic moc. Pak ještě chvilku spal, koukal na pohádku. odpoledne ho doktor prohlídl, jen mu kouknul do krku a šli jsme domů. Už normálně chodil, v autě ještě trochu blinkal, ale už málo a doma už řádil jako černá ruka. Dneska je už úplně v pohodě. Za týden kontrola.
Myslím, že samotný zákrok je celkem pohoda, spíš ta reakce na narkozu, tu má každý jinou. Děti byly 4, 1 to celé proplakalo, 2 byly úplně v pohodě.
Vojta šel na řadu v půl 10 a ve 4 odpoledne už jsme šli domů. Takže fakt pohoda.
bylo to nakonec lepší, než jsem čekala. Tak se neboj, fakt tam jsou moc milí a trpěliví.
Dobrý bylo, že jak se prospal, tak na mě "mami, a kdy už půjdu na tu mandličku" A já, "Už jsi tam byl, už jí máš venku, vyndali ti jí, jak jsi spal". Tak se usmál a po tom neuvěřitelně ožil, jako že už to má za sebou. A večer doma mi říkal, že chtěl ještě spát v nemocnici s tou kamarádkou, co si tam s ní hrál
Držím vám palce, dej pak vědět, až bude všechno za vámi.