Omlouvám se předem, pokud se někomu bude moje téma zdát hloupé a trapné. Jen bych se chtěla zeptat, jak to máte jinde.
Jsme manželé, máme tři děti. Manžel podniká, nemáme se špatně. Já jsem na RD, ale částečně i pracuji. Muž byl vždy spořivý, ale poslední dobou se mi zdá,že to graduje.Nebo to může být tím,že on naprosto nemá přehled, co dnes věci stojí a já si toho všímám až teď. Do obchodů nechodí, veškerý chod domácnosti, pojistky atd. vedu já.
Několik příkladů: Syn potřeboval brýle, byl s ním v optice a přišel, že žádné nevybrali, ať mu koupim nějaké "levné" jinde, třeba v Makru

Boty dětem, no comment, u toho jsme se pohádali jak psi. Chtěl pro ně ty největší křusky.
Kupuju dětem kalhoty do školy, které nutně potřebují a jsou kecy, jestli je vůbec potřebují, že má každý už dvoje
Rovnátka: "to stojí tolik? Třeba se jí ty zuby časem srovnají i bez nich"
atd atd...............
Pokud ale není přímo u toho "utrácení", celkem se nezajímá, co konkrétní věc stála
Naopak je schopen sezvat svoje zaměstnance do restaurace a tam utratit tisíce a to mu nevadí. Tohle mě štve, že na nás by šetřil a utrácet za cizí mu nevadí.
Myslím, že já sama nejsem utrácivý typ. Ke kadeřnici,kosmetičce nechodím, na hadry si nepotrpím,z kosmetiky používám jen řasenku a občas krém, knihy půjčujem v knihovně, děti dost oblečení dědí po starších synovcích a neteřích,nemáme žádného finančně náročného koníčka, doma vařím i peču, máme zahradu,kde si plno věcí pěstujeme..........
Co myslíte, jsem divná já nebo on????