Vztah po rozchodu

Rozešli jsme se s přítelem, je to velmi čerstvé, ale moje máma mi během tří dnů řekla 3x "však si někoho najdeš". Vím, že se mě tak snažila uklidnit, já si v této chvíli samozře žádné plány nedělám, jsem hodně rozčarovaná z konce vztahu, kde jsem si myslela ještě 14 dnů zpátky celých 9 let, že on je ten pravý.. ale napadlo mě, jestli se někdo zklamal tolik, že na další vztah rezignoval..

Další otázka: Já nejsem schopna překousnout rozřešení parnera našich problém jedním rozhodnutím během jednoho dne, kdy ještě předchozího dne jsme se snažili řešit držíc se za ruku, kdy vlastně odstřižením dcery a mě následujícího dne vyřešil všechny starosti - finanční, bylo toho na něj moc atd. Už jsem to psala jinde, odborník na problémy mu osudného dne vnuknul myšlenku ideálního řešení. Já nemám tušení, nakolik už plánuje život s někým jiným, což mohlo ovlivnit také problémy v minulosti (najednou zjišťuji, že ho neznám), ale každopádně mě tím totálně zklamal jako člověk. Je mi to líto kvůli dítěti. Je mi to líto kvůli krásným vzpomínkám, které tímto pro mě nemají hodnotu. Stalo se někomu, že se časem poskládalo ve vás jinak, třeba tím časem, časem, časem, dalším fajn vztahem? Je mi to líto kvůli dceři, určitě nechci o něm před ní mluvit zle, ale nevím, jak se s tím vypořádat, postavit, zvláště když on určitě nebude starostlivý tatínek navštěvující dítě.

Navíc je tu spousta hezkých vztahů a vzpomínek napříč oběma rodina, ale jde je alespoň trochu zachovat? Když nebydlíme přes kopec a já se zároveň nedokážu vyrovnat s postojem bývalého partnera a z mé strany budou vztahy k němu ostentativně neutrální, byť preventivně.