Re: Komár

Joll, gratuluji k takovému vodnímu živlu! To je podle mne výhra, mít dítko, které z vody nezmatkuje. Já přiznávám, že nevím, jak na M a vodu - když jsme s ní plavat nechodili...byli jsme teď na koupališti, ale to jen capala nebo seděla v hloubce cca po její kolena...líbilo se jí to moc, ale jak teď s nějakou "výukou", netuším. Já se naučila plavat až v devíti letech , to se ve třetí třídě chodilo na plavání, ale to jsem nesnášela, byli jsme tam jen tři neplavci, jednak jsme byli takoví outsideři, a druhak to s námi moc neuměli, já se vždycky bála, jak ta plavčice zavelela, že se jde z mělkého bazénu "na velký", dělalo se mi úplně špatně...nosila jsem brýle, takže bez nich jsem prostě neviděla a už při rozřazování mě bez brýlí prostě šoupli do vody, kam jsem nestačila a já se málem utopila, no fuj, děsné vzpomínky, a plavat mě tam nenaučili, až pak děda v létě potom, ale byla jsem asi nejstarší dítko, co tenkrát na koupáku odložilo plavací kruh . Tak toto bych M zažít nepřála...