Muži a jejich smýšlení

Potřebovala bych slyšet vícero názorů, vypsat se z pocitu, kterému sama nerozumím.
Je to cca 2 měsíce co jsme šli s partnerem od sebe. Bylo to v hodně velké hádce a po smskách. Oba jsme se zachovali velmi nedospěle, ale nic si z očí do očí nevyříkali. Já napsala, že s ním končím, on, že nechce pracovat na naší oboustranné sebedestrukci. Jeho i mě to později trápilo, on byl tím, který navázal opětovně kontakt. Pozval mě na večeři, v kamarádském duchu. Nechtěli jsem rýpat do stále ještě nezahojených ran a proto jsme spory minulé u večeře neřešili. Na konci pěkného večera došlo i na líbání. Opět jsem cítila motýlky v celém těle, stále ho miluji a on to asi ví. Problém je, že netuším co to vlastně mělo znamenat. Čekám co z něj vypadne, nějaké vysvětlení a stále nic. Sama první psát nechci.
Nutno podotknout, že jsme spolu byli tři roky, ale nežili spolu. Jsme rozdílné povahy, já společenská, on rád vysedává doma a na tom také náš vztah shořel. Nechává si otevřená vrátka? Co myslíte? Jak se z toho vymotat. Myslela jsem, že už jsem z toho venku, ale nejsem.