Re: Re:

Ahoj, ja tak zavidim detem ty prazdniny!!! Pred materskou jsem mela 5 tydnu dovoleny a navic jsem hodne jezdila na sluzebky, takze jsem si mohla vybirat nahradni volna, pak 4 roky MD a RD a jeste 2 roky jsem dodelavala skolu, takze jsem mela vzdycky prazdniny, i kdyz jsem pracovala - ale v lete byla skola zavrena, takze i knihovna. A ted mam po x letech zase tvrdy rezim a 4 tydny dovoleny. 1 tyden jsem uz vybrala v zime na lyze, 2 dny v kvetnu, jak bylo volno v utery, tak jsem si k tomu vzala pondelky, tyden jsme byli v Turecku (jeste, ze jsou ty cervencovy svatky!!! ), tyden pojedu s rodinou na vylet Rakousko/Madarsko/Slovinsko (na to se moc tesime, jedeme bydlecim autem) a zbydou mi 3 dny na Vanoce . Krome toho tydne v Turecku a vyletu s bydlikem ma Adamek prazdniny rozplanovany do posledni minuty a furt je nekde a ja se jen modlim, aby nahodou nebyl nemocny.

Uz byl s jednou babickou na chate, s druhou babickou na chate, ted je na tenisovem tabore (jen pres den, pres noc jsme u kamaradky a ja jezdim do prace vlakem - nesmrtelne zazitky ), ceka ho normalni tabor, primestsky tabor se skautem, tyden s nasima na Sumave a jeste tyden na chate s mamou, moji tetou a dalsima 4 vnoucatama - docela ty nase babicky obdivuju.

O tomhle tydnu Adamek prohlasil, ze se radi k jeho nejhorsim v zivote , hned po tom tydnu v Chorvatsku, jak ho desne postipali komari, musel spat na matraci na zemi a jeste ztratil Gormita a ted zas ma maly polstar , na tenise musel delat zabaky pres cely hriste a uz nevim, co byla ta treti krivda. To jsem zvedava, co bude rikat po tabore, je to nas tyrany chudacek.

Ja ted kazdy rano jezdim vlakem z Cernosic do Prahy. Je to cesta tak na 10 minut, ale zazitky neuveritelny. Bud vlak nejede vubec, nebo jede uplne jindy, nez ma jet, nebo prijede a oznami, ze "neobsluhuje" stanici Smichovske nadrazi, ale jede pres nejakou odbocku rovnou na Hlavak (kam nechci) a dojezdova doba se prodlouzi o pouhych 30 minut. Vcera jsem zas neplanovane chytla vlak, na ktery jsem vubec nesla, ale mel zpozdeni, tak jsem do nej naskocila, aby nam oznamili, ze konci uz pristi zastavku a mame si presednout na ten, co jede za nami. Pry - dekujeme za pochopeni . Tak jsem zvedava, co bude dneska. Oblibenou libustkou je taky tesne pred prijezdem vlaku oznamit, ze vyjimecne prijede misto nastupiste c. 3 na nastupiste c 1, to je pak super, sledovat ten uprk cestujicih po schodech nahoru a dolu. Asi se tim zeleznicari bavi.

Pristi tyden bude Ada na tabore, tak jsme si doma vymysleli, ze predelame podlahu v obyvaku - pekne blbost. Uz mame vyklizeny vsechny veci v krabicich na balkone, Jirka s nekym vystehuje nabytek (teda nevim kam) a v utery prijde malir. To tam s nim budu sama, protoze Jirka je nekde v jiznich Cechach. Ve ctvrtek nastoupi dalsi chlapici, co strhnou koberec a lino pod nim a nejak musi tu silene krivou panelakovou podlahu vyrovnat a nak na ni nakladou novou podlahu a zase budeme vsechno stehovat zpatky. Ale ma to i svetle stranky, uz jsem spoustu veci vyhodila a rozdala, to by clovek neveril, co se mu doma nakupi za hovadiny.

Tak jdu neco delat, nez se sef vrati z obeda.