Moje matka alkoholik

Potřebuju se vypovídat...Už mě to dusí dlouhou dobu. Jsem ze 3 sourozenců. Náš táta je flegmatik, přitom milující, pracující děda. Naše máma je excentrická, stárnoucí a živá ženská. Zamlada byla velká kočka a má pocit, že léta jí ubíhají, my vyrostli, s tátou není žádná legrace a tak se hodlá bavit po svém. Doma nevydrží, na hlídání si připadá mladá ( má 47 let ) a chce si ještě užívat Na naše námitky, že by se už měla zklidnit a vychutnat si třeba i babičkovskou roli, nebo s tátou někam jet, užít si, že mají děti dospělé, najít si zájmy, tak odpovídá, že s tátou už nic není, je z něj dědek a ona miluje společnost. Je to blíženec. A má problém s alkoholem. Má to už hezkých pár let a my se za ní všichni strašlivě stydíme. To, co naše matka dokáže po jedné skleničce vína, to je noční můra. Po troše alkoholu je z ní v tu ránu dvacítka, ubírá si věk, zpívá, tancuje, předvádí se, kolik jazyků umí, kde byla, kam pojede, ubírá si léta a nechá si lichotit od oplzlejch opilců. Je směšná, arogantní, zlá a útočná a připadá si v tu chvíli děsně žádoucí, zřejmě. Nebudu vám opisovat, kolikrát jsme jí tahali z hospody, baru, karaoke, diskotéky...vlezla i do kaváren, které navštěvuji já, kam chodí moji přátele! Aby se ukázala. udělala tam takovou ostudu, že jsem doma hanbou brečela, protože přátele mi to ani nechtěli říct, ale mám samozřejmě i nepřátele a ti se mi smějou ještě ted, co je moje máma za tragéda, po pár skleničkách..Je mi za ní taková hanba Mně je 24, mám roční batole a když někm jdu, tak jednou měsíčně na kafíčko. A moje matka vesele obráží celý město a dělá ze sebe filmovou hvězdu. Tuhle přišla domů s boulí na hlavě, jindy s vyvrknutým kontíkem, jak zběsile opilá tancovala na diskotéce mezi 19ti letýma. Vůbec jí nepřijde, že vypadá směšně, že se chová na víně jako blázen a je pro smích. Ona si připadá super, Je na ní vidět, jak to miluje, jak je jí skvěle, jak si užívá zájem, jsem z ní na prášky. My - její děti, abychom chodili kanálema. Bydlíme v menším městě a tady se nic neutají...Oproti tomu, když je střízlivá, je báječná, strašně ráda vaří, vnoučeti kupuje, ikdyby za poslední stovku nějakou blbinku, něbo ňamku. To je tak zvláštní osobnost, já se v ní nemůžu vyznat. Jak se napije, je to jinej člověk a my se hrozíme, v kolik hodin zase přijde domů a kde bude dělat ostudu a válet se na parketě. Mám ji ráda, ale opilou jí nesnáším a zfackovala bych jí na místě, jen vidím ten její nepřítomnej výraz, že už je zase v říši snů a je jí o dvacet let mín....
Tak se za ní stydím, stokrát jsme prosili, at to víno nepije, že jí to očividně nedělá dobře. Stokrát slíbila že néé, pak doma pije víno potají. Neustále říká, že ona s tím problém nemá, že jen my, nebo táta jí vytáčíme, měla houby život atd atd, výmluvy jen. A proto že pije. Ale stáále má vše pod kontrolou, si myslí.... Nabízela jsem jí pomoc psychologa. Tukala si na čelo, že ona problém nemá - to vydržela bez vína třeba týden zrovinka. Nepřipustí, že ten problém má a nás všechny okolo jen nervově ničí, jak utíká z domu za chlastem a na pařby...v jejím věku ...Nevíme co už s ní, táta je z ní nestastnej, věčně má ukradnutý peníze z penežěnky, jak mu je vzala na pařbu. Nebo prodala i věci doma a dorazila druhej den k ránu zpitá pod obraz...Je mi tak táty líto, on jenom dře a dře a bez mámy by nepřežil, shnil by sám. Máma když nepije, tak doma má naklizeno, navařeno, nažehleno...hospodyně je to ukázková, jen ta její druhá temná stránka....Co s ní ??? Aspon jsem se vypovídala