Re: Hubnutí po x-té

Chlap je to poslední, co by mě donutilo. Asi můj příběh neznáš. Zvedá se mi z chlapů žaludek. Možná je to způsob, jak zhubnout. Najdu si chlapa a budu pořád zvracet (pokus o vtip). A když slyším příběhy z okolí, tak nemám absolutně žádný důvod, si nějakého hledat. Sama jsem neměla štěstí na "normálního" chlapa nikdy a teď se to už asi nezlepší. O tom, že nemám kde si ho najít, ani nemluvím. Navíc všude slyším, kde co je a je mi zle.
Motivaci hledám cca 10 let. Nenašla. Není nic, co by mě donutilo. Na hadry nejsem, chlap není důvod. Ani já sama nejsem důvod. Nejsem spokojená, ale nepřinutím se. Dřív ano. Teď ne. Asi je to způsobené vidinou mě samotné. Nemám se ráda, nezáleží na mě apod. Třeba by to chtělo psychologa, ale tam mě neposílej. Nesnáším doktory. Také proto jsem nikdy nevyhledala dietologa. Když k doktorovi, tak jedině zubař, gyndař a pak když umírám. Jinak ne. Jsem magor.
Zbývá mi už jedině bandáž, o které uvažuji již dlouho. Ovšem musela bych to zase vzít přes ty doktory.